Bára (40): Žiji ve zlaté kleci. Mám bohatého partnera, děti, luxusní domov a jsem strašně nešťastná

Radka jsem poznala, když mi bylo dvacet dva let. Nastoupila jsem k němu do firmy jako jeho asistentka. Byla jsem mladá a práce v tak velké firmě byl můj sen. Radek byl jako šéf velmi trpělivý, vysvětloval mi, co budu dělat a moc se mi líbil. Po jednom firemním večírku jsme se dali do řeči víc a byla ruka v rukávě. Ovšem před ostatními jsme náš vztah tajili.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (27): Zradila mě nejlepší kamarádka. Vše podřizuje jen tomu svému miminku

Bylo to jak sen

Brzy jsem otěhotněla a Radek si mě nastěhoval k sobě domů. Byl to naprosto luxusní život, který jsem do té doby neznala. Měl doma posilovnu, bazén, vířivku, prostě všechno. Jakmile se nám narodil Damiánek, ptala jsem se Radka, jestli se vezmeme, abychom byli rodina, kdyby se něco stalo. On se ale ženit nechtěl. Slíbil mi, že mě zaopatří i bez manželské smlouvy. Později se nám narodil druhý syn Oliver a já jsem se starala jen o děti. Bylo to náročné a byla jsem pořád sama. Radek měl spoustu práce a často jezdil na služební cesty.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (49): Nemohu vystát svého syna. Chci, aby se od nás odstěhoval, nebo se z něj zblázním

Kamarádka mi záviděla

Když byly děti větší, chtěla jsem se vrátit do práce. To se mi ale snažil Radek velice rychle vymluvit. „Těch pár peněz navíc nepotřebujeme, vydělávám dost a někdo se musí starat o domácnost.“ A tak jsem sklopila hlavu a poslušně jsem ráno odvážela děti, dopoledne jsem uklízela, prala, jela nakoupit jídlo, vyzvedla jsem děti a Radek přišel, až když už spaly. Občas jsem si volala se svou kamarádkou, která mi záviděla, jak jsem si dobře vybrala a já se styděla přiznat, že to není, jak to vypadá. Radek nebyl moc rád, když jsem chodila mezi lidi, prosil mě, ať se snažím co nejvíc věcí kupovat přes internet, nechtěl, aby se někde rozneslo, že jsme spolu.

Mohlo by Vás zajímat:

Naťka (28): Šest let jsem žila s despotou a manipulátorem. Věřila jsem, že jsem ošklivá, neschopná a mohu za vše

Není všechno zlato, co se třpytí

V našem vztahu to šlo hodně rychle z kopce. Vůbec jsme si nepovídali. Neměli jsme totiž o čem. Já mluvila jen o dětech, protože nic jiného jsem neměla a jeho to nebavilo. Opět jsem mu navrhla, že bych se vrátila alespoň na částečný úvazek, ale nedopadlo to dobře. Křičel na mě, že jsem nevděčná. Že mám být ráda, že nemusím nic dělat a budu prostě doma. A tak jsem svůj stesk zaháněla tím, že jsem objednávala dekorace do bytu, oblečení a začala jsem zvelebovat naši zahradu.

Nejsem šťastná. Raději bych měla méně peněz a klidně bydlela v paneláku, kdybychom fungovali tak, jak máme. Nevím, jak dlouho vydržím žít zavřená doma, byť v přepychu, ale doma. Neustále sama. Zlatá klec není taková pohádka, jak se může zdát.

Mohlo by Vás zajímat:

Viktorie (34): Mám přítele a tři milence k tomu. A nehodlám na tom nic měnit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.