Bedřiška (45): Nezvládla jsem výchovu své dcery. Dalo by se říct, že jsem jako matka zcela selhala

Když jsme s manželem Filipem čekali narození naší dcery, byla jsem přesvědčená o tom, že přesně vím, v jakém duchu ji budeme vychovávat.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiří (40): Syn měl plnou pusu střepů a manželka ho ještě zbila. To byla poslední kapka

Přísný styl výchovy

Já sama jsem byla vychovávána poměrně přísnou rukou, ale vím, že to bylo nutné. Moje matka ze mě chtěla vychovat slušného a poctivého člověka. Troufám si říct, že se to matce podařilo. Ve stejném stylu jsem chtěla vychovávat svoje dítě. Prvního půlroku po narození dcery jsme na pilu netlačili. Bylo to prostě miminko.

Kolem roka jejího života jsme se snažili pomalu určovat hranice. Čím dřív člověk začne, tím je vyšší šance, že se to podaří. Alice byla trochu šídlo, ale dala se docela krotit. Filip bohužel neměl tak pevné nervy jako já a dost často na ni zvýšil hlas a už vymýšlel trest. Když jí dal těsně před druhými narozeninami na zadek, byla jsem v šoku.

Velmi jsme se pohádali. Alice brečela ještě hodinu po tom. Ten den byl zlomový v tom, že jsem pronesla jistý rozkaz. „Od této chvíle nebudeme doma používat fyzické tresty. Žádné pohlavky nebo plácaní přes ruce, rozumíš, Filipe?“ řekla jsem důrazně. Filip kroutil hlavou, že to není dobrý styl výchovy. Já si trvala na svém.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (44): Měli jsme dítě v pozdějším věku. Manžel ho rozmazluje, nechápe, že mu tím škodí

Domácnost bez facek

Alice byla čím dál divočejší. Zlobila ve školce, dokonce sama sem tam někoho uhodila. Když se jí učitelka ptala, proč to dělá, jen se zasmála a řekla: „Stejně mi za to doma nikdo nevynadá, můžu si dělat, co chci.“ Když mi to učitelka říkala, nevěřila jsem tomu, že se skutečně bavíme o naší dceři.

Už v autě jsem jí vynadala a snažila jsem se vysvětlit, že nemůže jen tak někoho uhodit. Místo toho, aby sklopila uši, začala brečet. Plakala a do toho vzlykala, že ji nemám ráda, když na ni zvyšuji hlas. Sotva popadala dech. Musela jsem zastavit a uklidnit ji. A tak to bylo vlastně pokaždé, když se na ni zvýšil hlas. Okamžitý hysterický záchvat.

Filip byl toho názoru, že jsem ji měla z auta vytáhnout a dát jí na zadek. Možná měl pravdu, ale domácnost bez fyzických trestu jsem si zavedla já sama. S Alicí to začínalo být k nevydržení. V pěti letech se na ni nesmělo už jinak než v rukavičkách. Doma už nebylo tak příjemně. Filip z ní byl na nervy a já vlastně také.

Mohlo by Vás zajímat:

Marcela (45): Dcera nám připravila nemilé překvapení, nejvíce svým činem potrestala sebe

Jako matka jsem zklamala

Filip mě na kolenou prosil, abychom na ni začali být přísní a důslední, nebo nám vlak ujede. Tvrdil, že bude z Alice rozmazlený fracek, který nás bude vydírat pláčem. Nechtěla jsem k tomu svolit. Už jsem si neuměla představit, že jí dám přes ruce. Přišlo mi to jako trestný čin. Když bylo Alici devět let, skákala nám po hlavě. Dělala si, co chtěla. Už to nešlo vrátit. Byla to moje chyba. Stal se ze mě slaboch, který nedokázal splnit roli matky.

S manželem nás to zcela rozdělilo. Snažil se, aby doma trávil co nejméně času, až ho uhnala jiná žena. Nemám mu to za zlé. Zůstala jsem na svoji nevychovanou dceru zcela sama. Dnes jí je patnáct let a není s ní řeč. Začala kouřit a pít tajně někde za rohem s partou kamarádek. Jsem na ni krátká. Bojím se, jak to celé dopadne.

Mohlo by Vás zajímat:

Olina (35): Manžel ode mě odešel. Syn to dává za vinu mně a chce do jeho péče

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.