Evelína (59): Osud nás tvrdě zkoušel. Možná i díky tomu máme s dcerou úžasný vztah

V 29 letech jsem měla za sebou velmi ošklivý vztah. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla to pro mě rána. Neměla jsem kde bydlet a ani o pořádnou práci jsem nemohla zavadit. Mít dítě bylo to poslední, co jsem potřebovala. Ale když už se to stalo, nebylo cesty zpět. Za devět měsíců se mi narodila Viktorka.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (45): Manžel dostal dceru do strašné situace. Nevím, zda mu to kdy dokážu odpustit

Po narození dcery jsem prožívala těžké období

Celý můj svět se točil jen kolem ní. Jen dcera mi dávala sílu pokračovat. Pokaždé, když se zasmála nebo mi řekla mami, přišlo mi to jako důkaz, že dělám všechno správně. Ale byla to opravdu náročná doba, ke všemu se přidaly Viktorčiny vleklé zdravotní problémy. První tři roky jejího života jsme strávily v nemocnicích nebo běhaly po doktorech.

Ještě teď nechápu, že jsme se z toho nezbláznily. Ale štěstí nám oběma přálo a po pár operacích jsme si konečně mohly užít trochu klidu. V té době se začal rozvíjet náš úžasný vztah.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (59): Jsem úplně na dně. Dcera se nechová tak, jak jsem si představovala

Začaly jsme spolu trávit hodně času

Všechny koníčky, kterým se Viktorka začala věnovat, jsem zkusila také. Chtěla jsem, abychom měly něco, co budeme moc dělat spolu. Neměla moc kamarádů, tak moji společnost uvítala. Ale jak šla do puberty, už jsem nebyla tolik v kurzu. Našla si nové přátele, se kterými chtěla trávit čas. Mně to ale nevadilo. Věděla jsem, že mě má ráda.

Svěřovala se mi úplně se vším. Kdo s kým v její partě chodí, kdo se na večírku opil i koho má Viktorka ráda. Nikdy jsem ji za to, co mi řekla, nesoudila. „Nepij tolik, víš, že alkohol není zdravý,“ to ode mě nikdy neslyšela. Věděla jsem, že jsem v jejím věku nebyla jiná. A především mi bylo jasné, že když jí to zakážu, stejně to udělá. Proto jsme si celkem pravidelně k našemu holčičímu tlachání otevíraly láhev vína a vypily ji společně.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (52): Vždy jsem byla jiná, což mě stálo vztah s rodiči. Teď mám poslední šanci vše napravit

Jsme jako nejlepší kamarádky

A teď, když je Viktorce třicet let, se mi moje výchova vrací. Jsme jako nejlepší kamarádky. Neznám žádnou jinou ženu, která by měla se svojí dcerou tak úžasný vztah. Stále se mi se vším svěřuje.

A každé dva týdny se setkáváme na pokec. I teď ctím zlaté pravidlo, nikdy ji za žádné rozhodnutí nesoudím, a hlavně jí nemluvím do života. To se nelíbí nikomu. A nic na tom nemění ani fakt, jestli máte mezi sebou příbuzenský vztah, nebo ne.

Mohlo by Vás zajímat:

Vendula (58): Mám strach o rodiče. Musela jsem jim doma nainstalovat kamery

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.