Evženie (27): Babička umřela před mým narozením, přesto jsme se nakonec za zvláštních okolností setkaly

Babičku Blaženu jsem nikdy nepoznala. Zemřela těsně před mým narozením. Znám ji jen z vyprávění. Máma babičku milovala a nikdy se s jejím odchodem nesmířila. Díky mému zážitku z auta, kdy mi Blažena zachránila život, ale i matka dostala naději.

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (26): Umírající babička mě chtěla varovat před přítelem. Zvolila k tomu zvláštní způsob

Babička zemřela dřív, než jsem se narodila

Říká se, že někdy musí někdo umřít, aby mohl přijít na svět někdo další. Přesně tak to bylo i se mnou a babičkou Blaženou. Dva dny před tím, než jsem se narodila, naposledy vydechla. Moje maminka z toho byla velmi smutná. Moc si přála, abychom se s babičkou poznaly. Někdo tam nahoře to ale viděl jinak.

Mamka o babičce vždycky mluvila jako o moudré a laskavé ženě. ,,Milovala by tě, to mi věř. Velká škoda, že jste se nepoznaly,“ zoufala si často. Nikdy jsem nevěděla, co jí na to mám říct. Mamka si přála jediné. A to, aby dostala nějaké znamení, že je babička na správném místě. Žádné takové znamení ale roky nepřicházelo.

Mamka ztrácela naději, že posmrtný život, v který tolik věřila, opravdu neexistuje. Roky plynuly a já z malé culíkaté holčičky vyrostla v dospělou ženu. Stala se ze mě úspěšná podnikatelka, která je věčně věků na cestách. Od rána do večera přejíždím mezi městy a uzavírám kontrakty. Jedna taková cesta ale byla výjimečná.

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (35): Praděda lákal ve snu mého muže na hřbitov. Když jsem se tam vydala, nestihla jsem se divit

Hlas v autě mi zachránil život

Ten den jsem byla ve velkém presu. Ten se dal utlumit jedině tím, že šlápnu na pedál a pojedu vražednou rychlostí. Když jsem přejížděla z Moravy do Prahy, měla jsem skluz minimálně hodinu. Byla jsem z toho patřičně nervózní. Do toho už na mě padala únava, byl konec týdne a já měla dost.

V autě mi padala víčka. Během jízdy jsem najednou ucítila, že za mnou někdo sedí. V zrcátku jsem ale nikoho neviděla, jen jsem ho cítila. Jela jsem vážně rychle. Blížila jsem se k úseku plnému zatáček. Najednou se přede mnou objevil červený kříž.

,,Sundej nohu z pedálu,“ zaznělo zezadu. Instinktivně jsem poslechla. ,,Brzdi a drž pevně volant,“ zazněla další rada. Znovu jsem poslechla, jako by mě někdo ovládal. Vtom se ze zatáčky proti mně vyřítilo auto. Díky bohu, že jsem měla řízení pod kontrolou a dokázala se mu vyhnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (23): Ve snu se mi zjevila zesnulá babička. Kromě útěchy mi přinesla i varování

Hlas patřil zesnulé babičce

Kdybych neposlechla ten hlas, zcela jistě bychom se srazili. ,,Zastav u toho kříže,“ pošeptal hlas. Zajela jsem k tomu místu a vystoupila. Šla jsem ke kříži a zhluboka se nadechla. Rozhlížela jsem se kolem, když jsem si všimla, že za pomníčkem stojí postava. Malá obtloustlá postava, která na mě zvedala ukazováček.

Pořádně jsem si ji prohlédla, ale nepoznala jsem, kdo to je. ,,Dávej na sebe větší pozor, dítě,“ řekla a zmizela. Zbytek cesty jsem jela opatrně a bezpečně. Při první příležitosti jsem chtěla znovu vidět fotografie babičky Blaženy.

Něco mi říkalo, že jí ta žena u kříže byla podezřele podobná. Když jsem na fotce spatřila stejnou ženu jako u pomníčku, tekly mi slzy. ,,Babi, děkuji. Zachránila jsi mi život,“ zašeptala jsem a pohladila jí tvář. Mamce jsem to celé převyprávěla. ,,Já věděla, že se ukáže, až to bude potřeba,“ řekla a objala mě. Tak přece jen jsme se s babičkou setkaly.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Pavla (27): Když jsem se po letech vrátila do domu prarodičů, zažila jsem něco zvláštního. Děda mi tam nechal suvenýr

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.