Františka (42): V bezvědomí jsem se setkala s mrtvou tchyní. Řekla mi větu, kterou nikdy nezapomenu

S tchyní Evou jsme se neměly rády. Bylo to oboustranné. Mně vadilo, že na mně pořád hledá chyby. Jí jsem se zase nezdála dost dobrá pro jejího syna Rudolfa. Nedokázala se smířit s tím, že obyčejná prodavačka dokáže jejího synáčka udělat šťastným. Nikdy se o něj nechtěla dělit. Když zemřela, ulevilo se mi. Jak se ale zdá, ona se rozhodla, že mě bude trápit dál.

Mohlo by Vás zajímat:

Marieta (41): Řekla jsem mamce před smrtí něco moc ošklivého. Mé výčitky svědomí utišil až vzkaz ze záhrobí

Když tchyně zemřela, ulevilo se mi

Eva dokázala skvěle klamat tělem. Na pohled vypadala jako miloučká starší paní, která by se pro ostatní rozkrájela. Byla to ale jen přetvářka. Rudolf jí vždycky zobal z ruky. To ona byla nejčastější příčinou našich hádek. Nikdy mě před ní nebránil. Když jsem na ni nasazovala, byla jsem za tu špatnou.

Jednou mi dokonce Eva po ostré hádce řekla něco, co slyším v uších ještě dnes. ,,Nikdy ti nedám pokoj. Ty si Rudolfa nezasloužíš. Ať budu živá nebo mrtvá, nedám ti spát,“ křičela na mě a znělo to jako proroctví. Po její smrti se situace doma výrazně nezlepšila. Možná jen z toho pohledu, že už mi nikdo psychicky neubližoval. Rudolf po ní ale velmi tesknil, zatímco já cítila úlevu.

Na její pohřeb jsem jít nechtěla. To manžel na tom trval. ,,Určitě by byla ráda,“ lhal si do kapsy. ,,Jo, ta určitě, prosím tě,“ oponovala jsem mu, ale nakonec jsem šla. Když jsem se dívala na rakev, kde ležela, nic jsem necítila. Žádný smutek nebo lítost. Jen spravedlnost a již zmíněnou úlevu. Co mě ale znepokojilo, bylo, že jsem měla v jednu chvíli pocit, že jsem spatřila na stěně její tvář, jak mi hrozí.

Mohlo by Vás zajímat:

Běla (51): Žárlivá sousedka mi záviděla novou známost. Snažila se mi ublížit pomocí černé magie

Začal se mi postupně hroutit svět

Pár dní po pohřbu jsem dostala ošklivý zápal plic. Skoro bych řekla, že z minuty na minutu. Nikdy v životě mi nebylo hůř. Sotva jsem se z toho dostala, přišly problémy se spaním. Mohla jsem být sebevíc unavená, přesto mi nešlo usnout. Propadla jsem se do snů třeba na hodinu, ale pak se stejně vzbudila. A to s pocitem, že mi někdo sedí na posteli a upřeně se na mě dívá.

Bylo to tak sugestivní, že jsem už nedokázala usnout. Sehnala jsem si i nějaké bylinkové čaje, ale nebyly k ničemu. Celou noc mi byla ukrutná zima, i když jsem měla v pokoji přetopeno. Měla jsem ledové ruce a často se mi motala hlava. Moje nevyspalost se rychle začala projevovat i v osobním životě. V práci jsem dělala chyby a častá manka.

Jeden měsíc mi dokonce z výplaty nezbylo skoro nic. Pomalu, ale jistě jsem se začínala ocitat na pokraji zhroucení. Do toho všeho na mě začal být Rudolf zlý. Často mi dával za vinu, že jeho matka zemřela. ,,Kdybys na ni byla hodnější, možná by tady ještě byla. Neměl jsem tě poslechnout, když jsi zakázala, aby u nás bydlela,“ spílal mi.

Mohlo by Vás zajímat:

Barča (36): Tchyně slíbila, že se po smrti přijde podívat na vnučku. Pak se jednou o půlnoci stalo něco mimořádného

V bezvědomí jsem se setkala s tchyní

Všechno bylo špatně. Únava, problémy v práci a do toho krachující manželství s Rudolfem. A aby toho nebylo málo, měla jsem autonehodu. Byla jsem pár okamžiků v bezvědomí. Tam jsem se znovu setkala s Evou. Řekla mi něco, na co musím pořád myslet. ,,Pokud od mého syna odejdeš, dám ti pokoj. V případě, že s ním zůstaneš, zažiješ peklo,“ zaznělo z jejích úst.

Neměla jsem v plánu ji poslechnout. Jenže neštěstí a smůla mě doprovázejí na každém kroku. Nic není jako dřív. Bojím se, že budu muset udělat to, co Eva chce, abych mohla ještě normálně žít. Její duch mě bude jinak strašit do konce života.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Roxana (25): Sousedka se přišla rozloučit během toho, co umírala. Její přítomnost ale stále cítíme

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.