Uršula (23): Myslím, že mě proklela žena z ulice. Od setkání s ní se mi lepí smůla na paty

Uršula (23): Myslím, že mě proklela žena z ulice. Od setkání s ní se mi lepí smůla na paty
Zdroj: Unsplash.com

Uršula měla v životě vždy štěstí. Na škole se jí dařilo. Práci, kterou chtěla, našla hned. Teď měla dokonce možnost povýšit. Na dovolené ale potkala žebračku, které odmítla dát peníze. V ten moment se jí život obrátil naruby. Co se stalo?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 04. 11. 2020 17:00

Ještě do nedávna jsem se mohla chlubit kde jakým úspěchem. Na co jsem sáhla, to se mi dařilo. Kamarádky mi záviděly, že sklízím samé úspěchy. Měla jsem prostě štěstí.

Štěstí na všech frontách

Na základní škole jsem prospívala s vyznamenáním. Střední škola pro mě byla také procházka růžovou zahradou. Profesoři mi šli na ruku. Při maturitě jsem měla veliké štěstí na otázky. Tahala jsem z klobouku přesně to, co jsem si přála. Štěstí jsem brala jako samozřejmost. Netušila jsem, jaké je se na něco nadřít.

Po práci jsem se rovnou ucházela o pracovní místo. Měla jsem jasnou představu o tom, co budu dělat. Podvědomě jsem spoléhala na to svoje štěstí, které se mě stále drželo. Stačil jeden pohovor na to, abychom si plácli a já získala práci, kterou jsem chtěla. Nemusela jsem obrážet pohovory jako spolužáci.

Moje výsledky byly natolik dokonalé, že už po dvou letech jsem se přihlásila do výběrového řízení. Šlo o místo mé aktuální vedoucí, která odcházela na mateřskou. Rozhodla jsem se, že si ještě vyberu dovolenou, protože až to místo dostanu, budu chtít mít práci i své podřízené pod kontrolou. Nepřipouštěla jsem si možnost, že bych místo nedostala.

Proklela mě žebračka

Odjela jsem s kamarádkou Petrou na týden do Českého Krumlova. To město miluji a velmi ráda se tam procházím hlavně večer. Baví mě místní uličky. Vinárna na každém kroku a přitom to není Praha. Ubytovaly jsme se v malém penzionu a šly si sednout na víno. Cítila jsem se velmi spokojeně.

Když jsme v pozdních hodinách z podniku odcházely a vracely se temnými uličkami zpět, najednou před námi stála žena. Vypadala jako žebračka. Moje tvrzení potvrdila ve chvíli, kdy k nám natáhla ruku a žádala peníze. Petra už hledala nějaké drobné. Já ji zarazila, aby jí nic nedávala. ,,Vždyť může chodit do práce, nic jí nedávej,“ stáhla jsem kamarádku zpět.

Žebračka se na mě velmi zle podívala. Přistoupila ke mně o krok blíž, hluboce se mi podívala do očí a řekla: ,,Od této chvíle tě opouští tvoje štěstí, budeš trpět.“ Zablesklo se jí v očích, nasadila kapuci a pomalými kroky odešla do jedné z uliček. Projel mnou mráz. ,,Hlavně to neber vážně,“ řekla Petra.

Zažívám jen smůlu

Druhý den ráno jsme šly na snídání a já špatně šlápla na schodech. Letěla jsem velmi rychle dolů. Zlomila jsem si ruku a skončila v nemocnici. Dostala jsem sádru na měsíc. Náš pobyt jsme tedy předčasně ukončily a jely domů. Byla jsem dost naštvaná. Musela jsem se připravit na výběrové řízení. S jednou rukou to šlo dost těžko. To ale nebylo to nejhorší zjištění. Tím, že jsem přijela domů o pár dnů dříve, jsem zjistila přítelovu nevěru. Našla jsem ho v naší posteli s cizí ženou.

Nechal mě si sbalit věci a já musela jít bydlet k rodičům. Snažila jsem se rychle vzpamatovat, abych zachránila alespoň svoji kariéru. Horko těžko jsem jednou rukou napsala práci. V práci mě čekalo další nepříjemné zjištění. Kvůli sádře se rozhodli, že dají místo někomu jinému. Potřebují člověka, který bude ihned pracovat na sto procent. Já měla limit. Potřebuji nějak zrušit prokletí, které na mě žebračka uvrhla. Netuším ale jak.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

 

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články