Anna (37): Musela jsem být nejlepší máma, manželka a kariéristka. Sesypala jsem se

Už na škole mi dělalo dobře, když jsem mohla cokoliv vést a řídit. Byla jsem vůdčí typ a učení mi šlo samo. Všechny školy jsem dokončila s vyznamenáním.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (34): Manželka miluje jen naši dceru. Od té doby, co se narodila, jsem pro ni vzduch

Dařilo se mi

Měla jsem skvělou práci a za pár let se stala šéfkou oddělení. Zaměstnankyně, které šly na mateřskou, jsem v duchu litovala a plně se soustředila na kariéru. Poté jsem potkala Roberta a ten mi dokonale zamotal hlavu. Lichotil mi, že jsem úžasná, a já mu chtěla dokázat, že jsem dobrá i v ostatních směrech.

Mohlo by Vás zajímat:

Milada (51): Manžel měl na krku cucflek. Ohrozil naše manželství, zdraví a ztrapnil mě

Chtěla jsem dokázat, že vše zvládnu

Vedli jsme nejrůznější debaty, ráda jsem mu vařila a v posteli podávala ty nejlepší výkony. Po svatbě jsem zjistila, že jsem těhotná. Trochu to mnou otřáslo a Robert podotkl, že by to bylo nad mé síly, protože si nemohu dovolit odejít z práce, ale já se zařekla, že do toho půjdu a dokážu, že nejsem jako ostatní.

Od začátku těhotenství jsem cvičila, abych si udržela postavu, jedla jsem zdravé věci a když mě miminko poprvé koplo, pocítila jsem do té doby nepoznaný druh lásky. Začala jsem se těšit, poté se nám narodila Apolenka. Po porodu jsem dostala prášky na zastavení laktace a začala fungovat. Robert si přál, aby se hlavně ze mě nestala jedna z těch matek, co mluví jen o plenách. Já se rozhodla, že budu mít všechno plně pod kontrolou.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (27): Narodilo se mi miminko, ale já chci svůj život zpět. Všichni mě za to odsuzují

Jela jsem na maximum

Po třech týdnech jsem šla s Apolenkou na skok do práce a ona byla tak hodná, že jsem se rozhodla, že tam budu chodit s ní a dám si do kanceláře cestovní postýlku. Nebylo to na celý den, ale stačilo to dost na to, abych byla zpátky v sedle. Doma jsem udržovala pořádek, Robert měl vždy uvařenou večeři a když Apolenka usnula, věnovala jsem se mu v ložnici a cítila se jako bohyně. Dvakrát za noc jsem vstávala kvůli malé a on říkal, jak jsem dobrá, že to nečekal.

„Ostatní matky vypadají ztrhaně, ty jsi neuvěřitelná.“ To mě motivovalo k tomu, abych byla perfektní, ale to tempo bylo tak vyčerpávající, že už po půl roce jsem zkolabovala. Jednou ráno jsem prostě nemohla vstát z postele, klepala jsem se, bušilo mi srdce a Robert volal záchranku.

Musela jsem všechno přehodnotit a Robert se začal vymlouvat, že nikdy nechtěl, abych byla super žena. Tak jsem nakonec byla s malou převážně doma, do práce jsem chodila jen dvakrát v týdnu na pár hodin a občas uvařil i Robert. Pořád mám nutkání zase všechno vést, ale pochopila jsem, že není hanba se někdy nechat obskakovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarda (31): Přítelkyně počkala, až nebudu doma a odešla s roční dcerou. Nevím, co se stalo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.