Facebook
Instagram
Leoš se nám svěřil s tím, jak to nyní u nich funguje, protože kvůli koronavirusu jsou zavření doma. Jeho žena velmi výrazně změnila svoje chování. V domácnosti nic nefunguje, mají doma chaos a nepořádek. Přestala i vařit. Nejhorší je asi to, že se přestala starat i o sebe. Základní hygiena se u ní vytratila. Jak to Leoš vyřešil?
Když nás na jaře potkal nouzový stav, oba jsme s manželkou Markétou (35) pracovali z domova. Snažili jsme si zachovat pracovní řád. Žena odcházela běhat do lesa a jeden by nepoznal, že žijeme v omezeném režimu.
Byl jsem na svoji ženu pyšný
Markéta je ten typ ženy, která se o sebe vždy starala. Vždy se snažila zabránit tomu, aby měla kila navíc. Chodila pravidelně ke kadeřnici, nechávala si dělat manikúru. Měla se ráda a vždycky byla radost na ni pohledět. Někdy ženy v jejím věku a po dětech hází flintu do žita. Ona taková nebyla.
Když jsme se na jaře ocitli doma, nevadilo nám to. Markéta si šla vždy velmi brzy ráno zaběhat, pak se s jedním z našich dětí učila. Odpoledne dodělávala svoji práci. Doma to skvěle šlapalo. Stíhala všechno, až jsem se divil. Měl jsem denně teplý oběd, doma bylo uklizeno. Cítil jsem tu lásku, kterou kolem sebe rozdávala.
Jakmile jsme se vrátili do starých kolejí, trochu se mi po tom domácím žití stýskalo. Najednou jsem žil zase ve stresu, jezdil pozdě domů a oběd jsem jedl sám. Markétě se asi ulevilo, protože starat se najednou celé dny o naši rodinu ji mohlo vyčerpávat.
Změna jejího chování
Jakmile se ukázalo, že je situace s koronavirem vážná a my se museli znovu vrátit domů na homeoffice, byl jsem dokonce rád. Už jsem si to doma zažil, takže jsem se těšil, jak budu doma s rodinou, jak se o nás bude Markéta starat. Děti tak nadšené nebyly. Chápal jsem to, pro ně to bylo skutečně za trest.
Jenže tentokrát to bylo jiné. Markéta už neseděla trpělivě s naším školákem u stolu. Nechala naše dítě, aby se s tím popralo samo a ona zarazila hlavu do počítače. Doma byl najednou nepořádek. Všude bylo poházené prádlo, u pračky hromada oblečení, která volala po vyprání. Špinavé talíře i na místech, kde bych je nečekal.
V čase oběda jsem si měl něco namazat, protože ona nemá chuť vařit. Zhruba po týdnu, kdy jsme vedle sebe seděli u stolu, jsem cítil zápach potu. Zvedl jsem svoji ruku a přičichnul si k podpaždí, zdali to jsem já. Ode mě to nešlo. Markéta šla akorát od stolu a závan potu nabral na intenzitě.
Nouzový stav i doma
Jak své ženě říct, že smrdí? Nijak, to je cesta do pekel. Z předchozí zkušenosti jsem byl zvyklý, že jí v pět ráno zvonil budík, aby šla běhat. To také vymizelo. Vstávala skoro jako poslední. Dětem jsem snídani musel dělat já. Nevadilo mi to, ale byl jsem překvapen z toho, že se tak chová.
Moje žena je mi nyní skoro až odporná. Má velmi mastné vlasy, které se s vodou nepotkaly bůh ví jak dlouho. Má na sobě každý den stejnou zašpiněnou a smradlavou teplákovku. Už jsem to nevydržel a zeptal se jí: ,,Co se děje? Chováš se zvláštně.“ Podívala se na mě tak, že jsem měl o sebe strach.
,,Jak to myslíš? Co ti vadí? Že nejsem vaše služka?“ řekla ironicky. ,,Vadí mi, že se nemyješ a vypadáš hrozně.“ Celé to nafoukla a my teď máme doma také nouzový stav. Markéta je na mě uražená. Bohužel, nic se u nás nezměnilo. Je to možná ještě horší.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
