Tereza (55): Během vážné nemoci mě opustil manžel. Vrátil se, až když jsem se uzdravila. Dcera mu to neodpustila

Když jsem se vdávala, dali jsme si s manželem slib, že spolu budeme v dobrém i ve zlém. Netušila jsem, že daného slibu dostojí jen jeden z nás. V mém životě se stalo něco, co nás jako manželé mělo prověřit.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (20): Matka celý život odmítala lékaře. Až nehoda ukázala, jak těžce je nemocná

Manžel byl chladný

S Petrem máme dceru Věru (31) a Honzu (29). Manžel celý život dělal, jako kdyby Věra neexistovala. Když se narodila, byl zklamaný, že je to holka. Přál si kluka. Ten se narodil o dva roky později. Snášel mu modré z nebe, bylo mi Věry líto. Snažila jsem se jí to vše vynahradit.

Možná jsem měla zbystřit už tehdy, ale těžko teď plakat nad rozlitým mlékem. Petr nikdy nebyl moc na city a pohlazení. Po tolika letech jsem si na to zvykla. Jednou jsem si v prsu nahmatala nějakou bulku. Nevěnovala jsem tomu moc pozornost, ale Věra mi řekla, abych si raději zašla na mamograf.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (28): Nemoc mi bránila najít si normální vztah. Jedno setkání mi ale změnilo život

Opustil mě, když jsem onemocněla

To, že zrovna mě potká rakovina, mě nenapadlo. Pak to šlo rychle. Musela jsem na chemoterapii, následovala operace a odebrání prsu. Bylo to velmi těžké období. Kdo to nezažije, neumí si představit, co to udělá se sebevědomím ženy. Tajně jsem doufala, že se Petr ukáže jako podpora.

Místo toho jsem se dočkala hulvátského jednání, kdy mi řekl: ,, Já s mrzákem žít nebudu.“ To jsem prostě nečekala. Nevěřila jsem tomu, že je toho schopen. Místo toho, aby mě podpořil, vzal otěže domácnosti, aby mi ulevil, tak mě opustí. Je asi jasné, že na síle mi to nepřidalo. Věra z toho byla velmi rozladěná.

Řekla svému otci, že jeho mravního zásady jsou velmi pohnuté a od této chvíle už žádného otce nemá. Ani to s ním nepohnulo. Dokonce jí řekl, že ji stejně nikdy neměl rád. Moje nemoc rozvrátila rodinu, vše jsem si kladla za vinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (46): Byla jsem přesvědčena, že umírám. Nemohla za to nemoc, ale můj manžel

Vzala jsem ho zpět

Petr mi řekl, abych se odstěhovala. Věra mě na kolenou prosila, abych bydlela nějaký čas u nich s manželem. Nešlo to odmítnout, tak jsem nabídku přijala. Nebylo mi psychicky vůbec dobře a její přítomnost mi prospívala. Po půl roce se můj stav stabilizoval a zdálo se, že je po všem.

Rakovina se už neukázala a já měla šanci na normální život. Přesně v tom čase mi zavolal Petr a pozval mě na oběd. Na obědě mě prosil, abych se vrátila domů. Čekala jsem, že se alespoň omluví nebo uzná, jak pochybil. Nic z toho se nestalo. Jen chtěl, abych se vrátila. Když zjistila Věra, že jsem na to kývla, zděsila se.

Sama nevím, proč jsem to udělala. Možná síla zvyku, pocit, že musím dodržet manželský slib. Věra je z toho na dně a s manželem se vůbec nebaví. Stýkám se s ní tajně a mimo náš domov. Doufám, že jsem neudělala chybu. To ona se o mě postarala, když bylo nejhůř.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaromír (33): Ležel jsem po operaci v nemocnici, partnerka mi mezitím nasazovala parohy

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.