Marie (39): Manžel se z home office nepoučil. Zase doma nehne prstem a já jsem na zhroucení

Musím přiznat, že mi velmi vyhovovalo, když můj muž Daniel pracoval po dobu pandemie z domova. Rychle jsem si zvykla na to, že mi se vším pomáhá.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (25): Přítel vyměnil naše večery za online pivo. Může za to nouzový stav. Jsem stále sama

Byla jsem pořád v jednom kole

Jako matka dvou malých dětí vždy uvítám jakoukoliv pomoc. Než začal celý ten humbuk kolem covidu, lítala jsem od čerta k ďáblu. Oba kluky jsem vozila po školkách, samozřejmě každého do jiné, abych se hned po ránu nenudila. Pak jsem jela buď do kanceláře, pokud to daný den vyžadoval, nebo jsem pracovala z domova.

Živím se jako marketingová poradkyně, moje pracovní doba je díkybohu docela flexibilní. Není problém některé věci dodělávat i v noci. Svoji práci miluji, ale nebudu zastírat, že je náročná. Stojí za tím hodně kreativity, která ne vždy funguje na povel. Vyzvedávání dětí a následná péče byly také vždy na mně. A k tomu domácnost. Tím, že vlastníme dům s velkou zahradou, jsem vždycky měla co dělat.

Daniel si přál slepice a králíky, ale nějak už o ně nestíhá pečovat. Takže to byla další věc, která na mě padla. Do postele jsem se dostala většinou až v jednu ráno. Daniel vždy přijel k hotovému. Neměla jsem mu to za zlé, jen mě štvalo, že nemá představu o tom, co všechno musím za den stihnout. Když i on začal pracovat z domova, všechno bylo najednou snazší.

Mohlo by Vás zajímat:

Jirka (39): Jsem překvapený, jak se moje žena během nouzového stavu změnila. Bohužel to odnáší děti

Když pracoval manžel z domova, velmi mi pomáhal

Měl strach z jedné věci. A to, aby ho home office nesemlel a neztratil pracovní morálku. Už od začátku si každý den natahoval budíka na šestou, protože chtěl nejpozději v osm sedět u počítače. Během těch dvou hodin před začátkem pracovní doby stihnul obstarat slepice, a dokonce i zajít se psem. Já jsem v tom čase ještě ležela a děti vlastně také.

Udělal všem snídani a v osm se odebral do pokoje. Na mně zbylo zabavit děti a pracovat. Dodržoval hodinovou pauzu na oběd, který někdy i sám uvařil. To byla pomoc, kterou jsem skutečně ocenila. Vzal si k tomu kluky a já jsem mohla otevřít počítač. Trochu jsem se toho bála, jak to bude vypadat, když budeme s mužem společně na home office, ale bylo to hrozně fajn.

Dopřával mi prostor a podával pomocnou ruku. Někdy seběhl za námi dolů. Slyšel zapípat myčku a bez řečí ji vyklidil. Uvařil nám kávu, dal mi pusu a zase utíkal nahoru. V pět obvykle končil s prací a hned vzal děti ven. Zdálo se mi, že je doma spokojený. Já jsem nebyla pořád ve stresu, zda všechno stihnu. Večery jsme trávili společně. Já občas s počítačem na klíně, ale i tak to byla pohoda.

Mohlo by Vás zajímat:

Zbyšek (37): Kvůli nouzovému stavu se z manželky stala spořivá žena. Bohužel to dost přehání

Vše je zase ve starých kolejích

Před měsícem ale přišel Danielovi e-mail, v němž stálo, že už může přijít do práce. Samozřejmě s testem, který se bude provádět dvakrát týdně. Neuběhl ani týden a já jsem zase ve stresu. Daniel v sedm odjede a na mně opět stojí celá domácnost. Možná jsem neschopná, když nedokážu skloubit děti, práci a péči o dům se zahradou. Už ve dvě odpoledne cítím, jak jsem v nervech.

Manžel se vrací kolem šesté, protože mu hodně času spolkne cesta domů. Děti už ven nebere. Skoro si říkám, jestli nám vážně nebylo lépe, když jsme byli všichni doma.

Mohlo by Vás zajímat:

Emil (38): Během nouzového stavu jsem odhalil, že je manželka posedlá úklidem. Otravuje tím celou rodinu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.