Hanka (37): Na vytoužené dítě jsem čekala šest let. Jenže můj syn je postižený a zůstala jsem na něj sama

Vždycky jsem snila o tom, že budu mít alespoň jedno dítě. Nenapadlo mě, jak velký problém bude, abych mu nejprve našla otce. Téměř šest let jsem hledala muže, se kterým zplodím nový život. Zakusila jsem vážně hodně. Dnes mám dítě, které je postižené a jeho otec nás kvůli tomu opustil. Proč není nic tak, jak jsem si to malovala?

Mohlo by Vás zajímat:

Danča (33): Manžel se brání adopci, prý nechce cizí dítě. Místo toho nám pořídil psa

Začala jsem hledat otce svého dítěte

Do třiceti jsem měla pocit, že mám na dítě čas. Chtěla jsem hodně cestovat a budovat kariéru. Uklidňovala jsem sama sebe, že dnes ženy rodí pomalu i v padesáti letech, a tak jsem na to nespěchala. Když ale začala rodit jedna kamarádka za druhou, znervózněla jsem. Z naší party jsem najednou byla jediná single.

Víc jsem se tedy zaměřila na to, abych si našla muže. Velmi rychle se ale ukázalo, že to bude těžší, než se na první pohled zdálo. Brala jsem jakékoliv pozvání na skleničku. Myslela jsem, že třeba právě ten muž bude otcem mého dítěte. Během několika měsíců jsem jich vystřídala desítky. S polovinou z nich jsem i spala.

Nikdo se ale do zakládání rodiny nehrnul. Napadlo mě, že si situaci ulehčím a založila si profil na seznamce. Jasně jsem uvedla, že hledám muže pro život. S nabídkami na schůzku se roztrhl pytel. Eliminovala jsem nabídky na minimum a začala randit. Čas najednou utíkal tak rychle a já měla zkrátka strach, že zůstanu sama.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (60): Životní štěstí mě potkalo za pět minut dvanáct, vděčím za to inzerátu na seznamce

Muže jsem hledala šest let

Svého času jsem klidně měla dva muže najednou. Tlačil mě čas, a tak jsem to celé chtěla urychlit. Dny jsem trávila po schůzkách a večer projížděla profily mužů, kteří hledali to samé, co já. Stal se z toho nekonečný maraton. Šest let! Šest dlouhých let jsem měnila muže jako ponožky, abych našla otce svého dítěte.

Už to bylo hrozně únavné. A já měla pocit, že pro mě snad žádný muž nezbyl. A pak! Pak jsem se sešla s Daliborem. Nejenom že byl hezký, ale stejně jako já toužil po rodině. Mohli jsme spolu mluvit otevřeně o tom, co skutečně chceme. Když jsme se shodli, že toužíme po dítěti, nebylo na co čekat. Neřešila jsem, že se vlastně neznáme.

Začali jsme se pokoušet o dítě a k mé velké radosti se to podařilo nebývale brzy. Jakmile jsem zjistila, že jsem těhotná, všechno ostatní šlo stranou. Žila jsem jen pro to malé v břiše. Bylo mi jedno, co dělá Dalibor. Konečně se mi splnil sen. Sotva se malý Lukášek narodil, všechno šlo z kopce. Nic nebylo tak, jak jsem si představovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (28): Mělo se nám narodit postižené dítě a manžel mě těsně před porodem opustil. Nakonec se stal zázrak

Narodilo se mi postižené dítě

Žádná rodinná idylka se nekonala. Žádné návštěvy babiček a dědečků. Jen věčně opilý Dalibor, který o naše dítě absolutně nejevil zájem. Každodenní hádky a výčitky. Lukášek je mentálně postižený, takže to celou situaci zkomplikovalo. Dalo se čekat, že to Dalibor nezvládne. Opustil nás a já na vše zůstala sama. A už necítím tu radost, kterou jsem měla na začátku.

Mám dítě, které jsem si tak přála, ale jsem nešťastná. Žiji ze dne na den, nic nestíhám, nemám se o koho opřít. Mám obrovské výčitky. Cítím, že Lukáškovo postižení je moje vina. Tak moc jsem si přála dítě, až jsem zapomněla, jak důležité je, s kým ho budu mít. A že má být počato z lásky. Ale není čas brečet. Jsem tady a teď! Mám dítě a musím se o něj postarat, ať se děje, co se děje.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (39): Můj nový přítel je také rozvedený. Mám ho moc ráda, ale naše děti se nesnášejí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.