Jiřina (28): Má rodina se chová jako banda pitomců, úplně ignorují svátky mého přítele

Jiřina (28): Má rodina se chová jako banda pitomců, úplně ignorují svátky mého přítele
Zdroj: Freepik

Jiřina se zlobí na svou rodinu, protože za uplynulých šest let nebyli jejímu partnerovi Jindrovi schopni popřát k narozeninám. Každý rok jim to připomíná, dělá poznámky do kalendáře, ale ani tak mu nepopřejí. Nechápe, co by jim to udělalo. Jindra je právoplatný člen rodiny.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 21. 07. 2022 07:00

Strašně mě štve má rodina. Už šest let ignorují narozeniny a svátky mého přítele Jindřicha (32). I když jim to připomínám, nikdy nemají tolik slušnosti, aby mu popřáli. Nikdo mi ale nedokáže říct, proč to tak je. Stydím se za ně, protože Jindra má mou rodinu rád.

Rodina ignoruje narozeniny mého přítele

S Jindrou tvoříme pár šest let a společně vychováme dvouletého Kubíka. Mohlo by se zdát, že je všechno v pohodě. Jenže je tu problém, který mě trápí. Jde o mou rodinu. Začnu ale nejprve Jindrovou rodinou. Jeho máma Alžběta (58) je vážně skvělá ženská. Máme spolu vřelý a přátelský vztah. Kdykoliv něco potřebuji, Jindrova rodina je připravena mi pomoci. Ať už s Kubíkem, nebo s čímkoliv jiným. Obráceně to tak nefunguje.

Jindra má mou rodinu rád. Hlavně mého tátu. Od začátku mu záleželo na tom, aby ho táta přijal. Proto se Jindra snažil ukázat v tom nejlepším světle. Jakmile jsme zjistili, že jsem těhotná, Jindra začal řešit vlastní bydlení. Koupil dům, který jsme si svépomocí opravili. Je to starostlivý partner a milující taťka našeho syna.

Vzhlížím k němu a jako člověka ho uznávám. O to víc mě štve, jak se k němu chová má rodina. Když jsme spolu byli první rok, chápala jsem, že nikdo neměl v paměti jeho datum narození. Na narozeniny mu nikdo z mé rodiny nepopřál. I když dělal, že mu to nevadí, poznala jsem, že ho to zamrzelo. Další rok jsem si to chtěla pohlídat.

Partnerova rodina na mě nikdy nezapomene

Jindra má svátek 15. července a shodou okolnosti má narozeniny den poté. Celé se to dá sfouknout jedním vrzem. Takže druhý rok, co jsme byli spolu, jsem si dovolila rodině připomenout, aby mu nezapomněli popřát. Napsala jsem jim to doma do kalendáře a v den svátku jsem jim ještě psala zprávu. Jenže i tak se na něj vybodli.

To samé na narozeniny. Hrozně mě to rozčílilo, a tak jsem je sprdla. „Vážně je takový problém zvednout telefon a popřát mu?" vynadala jsem jim. Táta na to odvětil, že dělám z komára velblouda. Jindra ale pořád mlčel a neptal se, proč mu má rodina nepopřála. Dobrovolně jsem to téma vytahovat nechtěla, takže jsme to zase přešli.

Jenže mě je pak trapně. Když mám narozeniny nebo svátek já, Alžběta mi vždy zavolá a někdy dokonce přijede a popřeje mi osobně. Tím mi dává najevo, že mě bere a záleží jí na mě. Nebydlíme od sebe sice daleko, ale i tak si toho gesta vážím. Proč to samé nemůže udělat moje rodina? Dát tomu Jindrovi sakra najevo, že je jeden z nás?

Nerozumím, proč to má rodina dělá

Za těch šest let mu ani jednou nepopřáli. Nikdy! Jindra si dává pozor, aby na narozeniny mé mamky či otce nezapomněl. Vždy jim volá, mamce dokonce nechává poslat květiny do práce. Cítím se kvůli tomu tak trapně. Mockrát jsem to s našima řešila. Vždy si ale najdou nějakou výmluvu, proč mu nepopřáli.

Nechápu to. Zvláštní ale je, že na Kubíka zatím nikdy nezapomněli. Když se jich ptám, jestli jim Jindra vadí, tak tvrdí že ne. Tak proč mu nepopřejí? I když se může zdát, že řeším hloupost, trápí mě to. Mám pak pocit, že mého partnera neberou. Jak jinak dát člověku najevo, že ho mám rád, než že mu popřeji k narozeninám? Nebo jsem přecitlivělá a moc to řeším?

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články