Facebook
Instagram
Hedvika zůstala po rozvodu sama se svým desetiletým synem. Jakmile se z toho oklepala, rozhodla se, že si najde nového muže. Díky seznamce se dala dohromady s Vojtou. Bohužel, celou situaci začal velmi ztěžovat právě její syn. Hedvika má strach, že Vojta tuto zkoušku neustojí.
Když jsem se vdávala, doufala jsem, že to bude láska na celý život. Bohužel, naše manželství se po deseti letech rozpadlo. Zůstal mi v péči náš desetiletý syn Kuba.
Snaha o nový začátek
Bývalý manžel byl sice skvělý táta pro našeho Kubíka, ale jako manžel za moc nestál. Lehce po třicítce se mu rozpálila lýtka a rozhodl se, že chce žít v Londýně. Já jsem jeho sny nesdílela, a tak jsme šli od sebe. Já jsem v manželství poslední roky stejně nebyla spokojená, takže to bylo jediné východisko.
Kdo to nesl o poznání hůře, byl právě Kuba. Ze začátku mu jeho otec volal poměrně často. Občas poslal nějaký dárek. Jenže postupem času hovory upadaly a zavolal synovi sotva jednou měsíčně. Mně už začínal chybět partner, tak jsem si řekla, že vylezu ze své ulity. Navštívila jsem kadeřníka, nakoupila si nějaké nové oblečení, abych zvýšila svoje šance.
Nechtěla jsem to lámat přes koleno někde v baru, tak jsem šla na seznamku. Syn stále namítal, že nového tatínka nechce. Tvrdil, že se jeho taťka určitě jednoho dne vrátí domů. Já věděla, že se to nikdy nestane, a vlastně jsem to ani nechtěla. Rozjela jsem tedy ve velkém rande naslepo.
Láska na obzoru
Po páté schůzce, která nestála za nic, jsem měla chuť to vzdát. Byla jsem z toho spíše otrávená. Když mi začal psát Vojta, slíbila jsem si, že to bude poslední pokus, pak to nechám osudu. Ještě že tak. Vojta byl skvělý chlap, který žil s ženou, která ho několik let jen využívala. Neměl děti, i když si je moc přál.
Po dvou měsících jsem se rozhodla, že Vojtu seznámím s Kubou. Ten byl zásadně proti. Ještě Vojtu ani neviděl a už plánoval, jak ho nebude mít rád. Pozvala jsem ho k nám na večeři. Kuba se ale choval nemožně. Byl k němu neslušný, mluvil sprostě. Pořád mu říkal, že už by měl jít domů.
Vojtovi jsem se omlouvala. Kubu jsem večer zpovídala, proč to dělá. „Mami, já prostě nového tátu nechci. Vojta se mi vůbec nelíbí,“ řekl nafučeně. Snažila jsem se synovi vysvětlit, že nechci být dokonce života sama a že jeho táta se k nám už nikdy nevrátí. Velmi dobře tomu rozuměl, ale nechtěl.
Syn mi šlape po štěstí
S Vojtou jsme cítili, že se máme rádi. Musela jsem i jemu říct, že syn celou situaci špatně snáší, takže bude třeba jít na něj pomalu. Odjeli jsme na společný víkend na chatu. Nebyla chvíle, kdybych se za syna nestyděla. Vojta nám uvařil skvělý oběd. Kuba se v tom šťoural, a když už něco strčil do pusy, hned to vyplivnul se slovy: „Blé, to je hnusné jídlo.“
Dělal mu naschvály. Do čaje mu nasypal sůl nebo mu svazoval tkaničky. Pod polštář mu dal mrtvou myš. V noci k nám schválně chodil do pokoje. Tvrdil, že se bojí, a chtěl, abych spala u něj. Přesně jsem věděla, o co synovi jde. Na Vojtovi jsem poznala, že i na něj je to trochu moc. On se totiž opravdu snažil a Kuba se choval nemožně.
Synovi jsem každou chvíli domlouvala, ale bylo to k ničemu. Dělal to vyloženě naschvál, aby Vojtu odradil. Po návratu z chaty se mi Vojta ozval zatím jen jednou. Pozval mě na večeři, kde mi řekl, že můžeme klidně zpomalit do doby, než se syn uklidní. Jak to mám synovi vysvětlit, že i máma potřebuje trochu štěstí?
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
