Honza (35): Tak moc jsem si přál dítě, až jsem podcenil výběr partnerky. Teď se o syna starám sám

Teď už je pozdě něco změnit. Touha stát se otcem mi zastínila zdravý úsudek, když jsem si vybíral na ženu, která se má stát matkou mého dítěte. Zvolil jsem takovou, která má mnohem raději zábavu a své kamarádky než našeho potomka.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (29): Přítelkyně se nechce seznámit s mými rodiči. Bojí se, že jim na ní bude vadit jedna věc

Na rodinný život jsem si chtěl nejprve našetřit

Možná nejsem typický muž dnešní doby. Moje největší přání vždycky bylo mít dítě. Alespoň jedno, které bych mohl naplnit láskou. Hned po škole jsem si našel časově náročnou, ale dobře placenou práci. Rozhodl jsem se jezdit s kamionem po světě a vydělat si peníze na život. Byl jsem celé týdny mimo republiku, vracel jsem se jen náhodně. A i to jenom kvůli rodičům.

Mamka ze mě byla trochu zklamaná, protože si vysnila, jak bych měl žít. A moc se to neshodovalo s tím, jak jsem žil. Když mi bylo třicet, začala často naléhat, abych se už usadil. „Jak dlouho chceš takhle žít? Sám? Bez ženy a rodiny?" lamentovala nade mnou.

„Peněz už musíš mít jako šlupek," nadhodila a měla pravdu. Když mi bylo 33 let, s prací kamioňáka jsem seknul a zůstal v Čechách. Našel jsem si podobnou práci řidiče, ale už jen v tuzemsku. Začátky doma nebyly vůbec lehké. Neměl jsem žádné vazby ani kamarády. Byl jsem poměrně dost sám. Až díky kolegům jsem se dostal mezi lidi.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (28): Přítelkyně přišla s nápadem, jak k sobě znovu najít cestu. Vůbec se mi to nelíbí

Chtěl jsem dítě s první ženou, kterou potkám

Chlapi z práce mě občas vytáhli na pivo a já za to byl rád. Povětšinou to byli kluci stejně staří jak já. Jen s tím rozdílem, že měli ženy a děti. Najednou jsem se cítil pod velikým tlakem. Máma do mě pořád hučela a kolegům jsem záviděl. Dal jsem si jasný úkol. Najít si ženu, nejlépe hned, a založit s ní rodinu.

Ženu jsem mohl potkat jen v barech, kam jsem chodil. A tak se také stalo. Simona (28), která vesele tančila na parketu, mi hned padla do okna. Pozval jsem ji na skleničku a zdálo se, že je docela fajn. Stačilo pár setkání, abych si namluvil, že s ní chci žít. Snažil jsem se to celé urychlit a některé kroky přeskočit.

Bydlet spolu jsme začali už po třech měsících. O ruku jsem ji požádal po tři čtvrtě roce. Máma tleskala radostí a já se cítil šťastný. To, že Simona pořád chodila velmi často do barů a na diskotéky, jsem promíjel. Já se snažil jen o jednu věc, aby otěhotněla. O pár měsíců později se to vážně stalo. Simona sice nebyla nadšená tak jako já, ale to jsem neřešil. A to byla ta chyba.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (38): Manžel zplodil s milenkou dítě. To ale není ten největší šok, který musím ustát

Moje přítelkyně je špatná máma

Během těhotenství se nechovala zrovna ukázkově. Pila alkohol, kouřila a dál se vesele bavila. Náš vztah začal skřípat. Já se ale těšil na dítě, takže jsem to moc neřešil. Po porodu jsem zažíval neskutečné přívaly štěstí. Jenže jsem byl jediný. Simona odmítala být doma na mateřské a věnovat se Tobíkovi. A tak jsem tuto roli převzal já.

Peněz mám naspořených dost, takže to nebyl problém. Během prvního půl roku života našeho Tobíka mi došlo, že dítě jsem chtěl jen já. Simona dál vymetá bary a tahá se s chlapama. Domů se chodí vyspat a najíst. Určitě to není taková maminka, jakou bych si pro našeho syna přál. A co hůř, je to moje vina. Tak moc jsem chtěl dítě, že mi bylo jedno s kým. Tobíka miluji a postarám se o něj. Společnou budoucnost se Simonou ale nevidím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (32): Netěším se na dítě, které čekám. Napadlo mě, jak situaci vyřešit, ale pro přítele to bude šok

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.