Nicol (32): Po rozchodu jsem chtěla najít vztah plný vášně. Kdybych tušila, jak to skončí, raději bych neexperimentovala

Když mi bylo 24 let, měla jsem už několik let přítele. Moc nám to neklapalo. Jak jsme dospívali, stále víc se ukazovalo, jak moc jsme rozdílní. Chvíli jsem si myslela, že to překonáme, ale to jsem se spletla.

Mohlo by Vás zajímat:

Otýlie (35): Děda tvrdil, že máme ve sklepě ducha německého vojáka. Pravdu jsem měla okusit na vlastní kůži

Rozešli jsme se jako přátelé

Nakonec už mi i přátelé a rodina začali radit, abychom se rozešli, že se vzájemně trápíme. S Tomášem jsme se tomu pořád bránili, nakonec jsme se ale shodli, že společná cesta zřejmě nikam nevede. Vždy jsem se smála lidem, kteří říkali, že se rozešli v dobrém. A pak jsem to zažila s Tomem. Sedli jsme si jako dva dospělí lidé, rozhodli se, že jsme už více přátelé než partneři, a byl konec.

Asi bych se k tomu neodhodlala, kdyby mi přátelé nenastavovali zrcadlo. Viděla jsem kolem sebe tolik zamilovaných párů, ze kterých byly na první pohled cítit vášeň, chtíč a energie. Toužila jsem po tom samém. S Tomem jsme kolikrát leželi vedle sebe a už nás ani nelákalo na sebe sáhnout. Přechozený vztah.

Mohlo by Vás zajímat:

Verča (29): Pandemie mi změnila život k lepšímu. Šití roušek mi otevřelo dveře ke splnění snu

V každém jsem viděla budoucího manžela

Po rozchodu jsem chvíli měla období, které bylo samá párty a alkohol. Často jsem se seznamovala s muži, občas něco s někým měla. Zvládla jsem se nesprávně zamilovat hned několikrát, to jsem uměla na počkání. Tím, jak dlouho mi chyběla pozornost a vášeň, jsem na ni velmi dobře slyšela.

Stačilo, aby na mě nějaký kluk udělal oči nebo mi složil kompliment a já už se vedle něj viděla ve svatebních šatech. U každého z nich jsem si představovala, jak by nám to spolu klapalo. Nutno říct, že to neklaplo ani s jedním.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (27): Líbání prý není nevěra, tvrdil přítel. Rozhodla jsem se mu udělit lekci

Jsem prakticky sama už několik let

Toto období trvalo několik měsíců, pak nastalo podivné ticho. Psal se březen 2020 a přicházela pandemie koronaviru. Společenské aktivity tak uvízly na bodu mrazu. Zůstala jsem doma na home office a nepotkávala se ani s kolegy. Do barů se nesmělo a dát si schůzku s cizím člověkem ze seznamky mi připadalo riskantní.

Tak jsem doma doteď. Ačkoliv už jsou podniky otevřené, nechodím do nich jako dřív. Vlastně jsem si i doma zvykla, zkrátka se mi nikam nechce. Většina mých kamarádek během pandemie otěhotněla nebo se vdala, takže i naše klasické večírky jsou passé.

Chtěla bych si někoho najít, ale netuším jak. Už jsem bez vážného vztahu několik let a začíná mi to vadit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (27): Máma mi zničila život. Rozhodla jsem se proto situaci jednou provždy vyřešit