Jarda (36): Pomohl jsem přítelkyni porazit rakovinu. Nečekal jsem, jak mi to vrátí

Když Anetě našli nádor, bylo to jako rána z čistého nebe. Tou dobou jsme plánovali svatbu, koupi domu a rodinu. Vše se samozřejmě odložilo na neurčito. Jediné, co jsem věděl, bylo, že i v tak těžkých časech budeme stát při sobě.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (37): Kvůli rakovině jsem přišla o obě prsa. Ta nejhorší rána mě ale teprve čekala

Vzdal jsem se povýšení i přátel

Když bývalo Anetě zle, bral jsem si v práci volno. Vzal jsem na sebe veškerou péči o domácnost a zajišťoval nás i finančně. Kdykoliv přítelkyně potřebovala, držel jsem ji za ruku a utěšoval ji. Často měla stavy, které byly pro nás oba psychicky náročné. Když stojíte vedle člověka, který si prochází takhle těžkým obdobím, je to těžké i pro vás. Neexistuje návod na to, jak to zvládnout.

Musíte být optimističtí i ve chvíli, kdy naději nevidíte. Musíte být silnější než člověk, kterého podporujete. A to i za cenu toho, že upozadíte sami sebe. Není to samozřejmost a není to jednoduché. Odmítl jsem povýšení v práci, přestěhovali jsme se do menšího a levnější bytu a snažil jsem se být co nejvíc doma. Přestal jsem se stýkat s přáteli a téměř nikam nechodil.

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (60): Myslela jsem, že nad svou nemocí zvítězím. Jedna šílená situace mě ale přesvědčila o opaku

Přítelkyně začala vymetat večírky

Aneta tou dobu už samozřejmě nepracovala a bojovala, co se dá. Měla dobré vyhlídky a taky to nakonec úspěšně zvládla. Něco se však změnilo. "Víš, já si uvědomila, jak je život pomíjivý. Chtěla bych toho ještě tolik zažít...," říkala mi.

Tak jsem se těšil, jak spolu budeme cestovat, postavíme dům a založíme rodinu. Jenže Anetě chybělo něco jiného. Začala pravidelně navštěvovat různé večírky, do práce se jí ani po téměř roce nechtělo, a dokonce se ke mě donášely různé drby, že se snad Aneta schází s jinými muži. Ignoroval jsem to a věřil jí. Bohužel jsem byl naivní.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (22): Mám strašný strach. Kvůli nemoci, která mi zabíjí mámu, nechci mít děti

Oznámila mi, že odchází

O několik měsíců později přišla další rána: "Chci si ještě něco užít, víš? Vážím si toho, jaks při mně stál. Ale možná právě tohle měla být naše cesta. Odcházím od tebe," prohlásila. Nemohl jsem uvěřit tomu, co slyším. Zhroutil se mi svět. Sbalila se a během několika hodin odešla. Opustila jen s pár kufry to, co jsme léta budovali. Už se mi neozvala. Až později mi přátelé řekli, s kým vším mě po překonání své nemoci podváděla.

Dodnes navštěvuji psychologa. Nejdřív jsem měl vztek, pak jsem cítil lítost. Dodnes nechápu, co jsem udělal špatně. Přál bych si vše vrátit, ale zbyl mi jen prázdný byt a prázdno v srdci.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (26): Můj nový přítel se bojí pohlavních nemocí, tak zvolil nevšední způsob milování

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.