Julie (26): Noc v lese byla skutečně magická. Asi mi nikdo neuvěří, co všechno jsem viděla

Julie (26): Noc v lese byla skutečně magická. Asi mi nikdo neuvěří, co všechno jsem viděla
Zdroj: Unsplash

Julie vyrazila s přítelem Radimem přespat do lesů a těšila se na zajímavou noc. Netušila ale, jak moc zajímavá bude. Nevědomky si totiž vybrali Svatojánskou noc. A díky tomu viděli něco, co znají jen z pohádek. Světlušky za každým stromem, tančící víly a podivné malé bytosti.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 28. 06. 2022 15:00

Když jsem vyjela s přítelem Radimem (27) pod stan, nenapadlo mě, jak významný den jsme si k tomu nevědomky vybrali. Až když jsme v noci viděli tančit víly a lesní bytosti, došlo mi, že je Svatojánská noc.

Vyrazili jsme s přítelem pod stan

Radim vždycky toužil po svobodě. Hledá ji v přírodě, je to takový tramp. Pořád musíme někam jezdit. Nedílnou součástí našeho vztahu je časté stanování či spaní pod širým nebem. Dlouho jsem tomu přicházela na chuť, ale dnes na to nedám dopustit. Není nad to usínat někde na louce a dívat se na hvězdy.

Nedávno nám Radim naplánoval další výpravu. Měli jsme vyjet do lesů a přenocovat. Sedli jsme na vlak a vydali se neznámo kam. Celý den jsme chodili mezi skálami a užívali si les. K večeru jsme si našli vhodné místo na přespání. Když se setmělo, všimla jsem si, že na několika kopcích hoří ohně.

„Co se dnes slaví?" zeptala jsem se přítele. Jen pokrčil rameny a dál stavěl stan. Já seděla na pařezu a vnímala energii ohňů. Všimla jsem si hejna světlušek. Byl jich kolem nás hotový roj. Nikdy před tím jsem jich neviděla tolik pohromadě. Dokázaly vytvořit magické zelenkavé světlo. Bylo to víc než romantické.

Zažili jsme magii Svatojánské noci

Přítel navrhnul, abychom se šli ještě projít k řece. Měla jsem pocit, že les ožívá. Světlušky byly za každým stromem, jako kdyby nás hlídaly. A pak jsme spatřili něco, co nám asi nikdo neuvěří. Na odlehlém paloučku tančily víly. Ano, víly. Krásné lesní víly. „Vidíš to, co já?" zašeptal přítel. „To jsou víly," pronesla jsem užasle.

Kolem nich poskakovaly malé postavičky, vypadaly jako skřítci. Musela jsem si několikrát promnout oči. Přišlo mi to tak nemožné... A přece jen se to dělo. Přítel navrhnul, abychom se raději vrátili k našemu stanovišti. Zdálo se, že měl strach. Víly ale byly jen začátkem. Cestou nazpět jsme narazili na bludičku, další nadpřirozenou bytost z pohádek.

Hned jsem si vzpomněla, co mi o nich kdysi babička vyprávěla. „Bludičky bývají zlověstné. Musíme pryč," hnala jsem Radima. Ke stanu jsme běželi velmi rychle. Zalezli jsme do něj a ztěžka vydechovali. „Mě se to snad jen zdá," pronesla jsem rozrušeně. „Dneska asi zažijeme věci. Svatojánská noc je plná čar a kouzel," vysvětlila jsem Radimovi.

Viděla jsem tančit víly a lesní ženy

Když jsme o něco později nabrali odvahu, vylezli jsme ze stanu, abychom viděli měsíc. I když jsem se bála, byla jsem velmi zvědavá. Já si snažila vzpomenout, co všechno mi babička o této noci vyprávěla. „Poklad," vyjekla jsem. „Otvírají se skály," dodala jsem a vzala přítele za ruku. Kolem nás byla jen samá skála.

A jedna byla skutečně otevřená. Žádný drahocenný poklad jsme v ní sice nenašli, ale i tak to byl zážitek. Ráno totiž byla zase zavřená. Ještě se vrátím k té noci. Přítel se bál spát venku, takže byl zalezlý ve stanu. Já chtěla vidět víc a pozorovala jsem tance víl a lesních žen. Byla to velmi neobyčejná noc, takovou lze zažít možná jen jednou za život. Jsem šťastná, že se mi to povedlo.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články