Lucie (28): Po matčině smrti jsem dlouho čekala na její příchod. Pak jsem měla v horečkách zvláštní zážitek

Vždycky jsem si myslela, že když člověku zemře někdo blízký, nějakým způsobem to pozná. Vycítí, že jeho energie z těla odchází. Matka zemřela před třemi lety. Roky jsem čekala, zda za mnou v nějaké podobě ještě přijde.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (24): Matka mi před smrtí sdělila šokující předpověď. Do posledního písmene se vyplnila

Doufala jsem, že ji ještě uvidím

Matka bojovala s leukémií. V den, kdy zemřela, jsem necítila vůbec nic. Smutná zpráva o jejím odchodu se ke mně dostala skoro až dva dny po její smrti. Byla jsem tím zdrcená. Navíc jako člověk, který věří na něco mezi nebem a zemí, jsem cítila jisté zklamání. Stále jsem čekala, kdy za mnou matka přijde.

Byla jsem jejímu příchodu zcela otevřená. Ať už ve snech, nebo prostě jen tak. Měsíce a roky ubíhaly a já se začala smiřovat s tím, že už matku nikdy neuvidím. Dále jsem za ní chodila na hřbitov a měla ji uloženou v srdci a vzpomínkách. Po letech jsem dostala chřipku. Její průběh mě upoutal na lůžko. Měla jsem vysoké horečky.

Došla jsem si pro léky a těšila se do postele. Ulehla jsem ve stavu, který už zpětně nedokážu pořádně popsat. Bolelo mě celé tělo a motala se mi hlava. Ani nevím, proč jsem si lehla do matčiny postele. Od její smrti jsem přitom na její pokoj de facto nesáhla. Ležela jsem na zádech jen mírně natočená na levý bok.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (24): Děda mě po smrti prosil, ať ho nechám odejít. Pomohla nám až kartářka

Vysoké horečky ji přivolaly

Hlava mi směřovala k oknu. Postupně jsem cítila, jak mi těžknou oči a usínám. Najednou jsem měla dojem, že vedle mě někdo leží. Zaznamenala jsem něčí dech. Tím, že si nejsem jistá, zda už jsem spala, nebo ne, neumím zhodnotit, jestli to tak vážně bylo.

Pak jsem zaslechla maminčin hlas. „Pořádně se přikryj. Je tu zima a ty jsi nemocná. Musíš se vypotit,“ říkala mi. Deka se mi povytáhla až ke krku. Byla jsem tak slabá, že jsem se ani nebránila. Moc jsem se chtěla otočit a podívat se, kdo za mnou leží. Tělo jsem ale měla těžké a ztuhlé.

O čase jsem neměla ponětí. Postupně jsem cítila, jak se zahřívám. Ruce, které mě hladily po zádech, mi dělaly dobře. Nakonec jsem asi vážně usnula. Procitla jsem až za pár hodin. Ustrašeně jsem si sedla na postel. „Byl to sen, nebo tady vážně byla mamka?“ pronesla jsem nahlas. V tu chvíli se otevřelo okno, které bylo zcela jistě zavřené na kliku.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (42): Sama bych to tu nezvládla. Proto jsem si přivolala zpět mrtvého manžela

Musí mi být nejhůř, aby tu byla se mnou

Cítila jsem jistou úlevu, byla to mamka. Roky jsem čekala na to, až přijde. Měla jsem už obavy, že to nepoznám. Ovšem její návštěva moje pochybnosti zahnala. Přišla takto ještě další dva dny. Možná proto, že mi bylo vážně mizerně. Když jsem jako malá měla vysoké horečky, matka u mě proseděla celou noc.

Po pár dnech se mi udělalo podstatně lépe. Ulevilo se mi, ale současně jsem byla smutná. Bylo jasné, že matka už nepřijde. Jsem ráda, že jsem neztratila víru v jakýsi posmrtný život. Možná je to rouhání, ale skoro se těším, až budu zase nemocná. Věřím, že pak se matka znovu ukáže.

Mohlo by Vás zajímat:

Artur (18): Stal jsem se médiem a viděl něco neuvěřitelného. Teď už vím, že duchové existují

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.