Ludmila (27): Z kamarádky se stala má nadřízená a já se nestačila divit, jaké mi nastalo peklo

Pokud dobře počítám, s Petrou (27) se známe devět let. Troufám si říct, že je to dost dlouhá doba na to, abych o ní mohla říct, že ji znám a mám ji ráda. Pracovali jsme na stejném oddělení a jednou u piva jsme zjistily jedna o druhé, že stojíme o nově otevřenou pozici u nás na oddělení. Přiznaly jsme si, že se o ni budeme obě snažit.

Mohlo by Vás zajímat:

Karina (28): Tvářila se jako kamarádka, přitom mi všude škodila. Bylo to pro mě veliké zklamání

Z kamarádky se stala nesnesitelná šéfová

Vzájemně jsme si přály štěstí a já byla ráda, že jí nemusím lhát, že o místo usiluji. Obě jsme prošly celkem třemi koly. Moc jsem si přála uspět. Štěstí bylo ale na straně Petry, tento boj vyhrála. Přála jsem jí úspěch, i když jsem to místo také chtěla.

Trochu se nám změnila struktura na oddělení a Petra se ze dne na den stala mojí nadřízenou. Sama musela projít jistým přeškolením, tak jí trvalo, než si novou pozici pořádně osahala. Než se tak stalo, mezi námi dále panovala pohoda a přátelství. Jakmile si ale byla jistá, mně začalo peklo. Najednou to nebyla ta přátelská Petra, kterou jsem znala. Stávala se z ní panovačná a nafoukaná ženská.

Dávala mi úkoly, které vůbec nespadaly pod moji kompetenci. Jí to absolutně nezajímalo. Z nějakého důvodu mi zadávala úkoly, u kterých mi předem řekla, kolik na ně mám času. Abych byla přesná, nebylo to na dny, ale na hodiny, někdy i na minuty. Byla jsem v neustálém stresu, zdali to stihnu.

Bylo to čím dál tím horší, dokonce si myslela, že jsem nějaká její osobní asistentka. Když měla chuť na kávu, poslala mě, abych ji uvařila. To jsem zkrátka odmítala, protože to nebyla náplň mé práce a nikdo mě za to nezaplatí.

Mohlo by Vás zajímat:

Leona (31): Kamarádka zhubla skoro šedesát kilo a od té doby je to s ní k nevydržení

Podala jsem výpověď a splnila si sen

Chodila jsem domů unavená, otrávená a současně i poměrně dost vystresovaná. Bylo jasné, že se mě chce zbavit, jiné vysvětlení jsem pro to neměla. Přítel mi radil, abych dala výpověď a konečně si založila živnost, o které tak dlouho sním. Chtěla jsem tomu dát šanci a požádala jsem Petru, abychom si promluvily. Na rovinu jsem se jí svěřila, že mi tato situace nevyhovuje. Velmi nadřazeně mi řekla, že pokud práci nezvládám, ať dám výpověď.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (33): Měla jsem fajn kamarádku, ale rozdělily nás její nevychované děti

Založím si firmu

Vzdala jsem to a podala výpověď. Během toho jsem se rozhodla za podpory přítele, že si založím živnost pro logo tvorbu, která mě bavila ze všeho nejvíc. Nějaké klienty jsem už měla, šlo o to se více dostat do podvědomí lidí. Poslední den v práci se mi ulevilo, že už nemusím ten nápor úkolů trpět.

Čas běžel, mně se dařilo, měla jsem dost zakázek, rozjelo se to velmi slibně. Zhruba po půl roce se mi ozvala Petra s prosíkem, že ji vyhodili a hledá práci. Mně by se pomocná ruka na administrativu hodila, ovšem nevím, jestli chci s někým, kdo mě drtil denně v práci, znovu spolupracovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (37): Manžel si s někým pořád píše. Když jsem chtěla, aby mi to ukázal, hodil mobil do vany

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.