Marcela (32): Moje skvělá kamarádka ze střední se hrozně změnila. Musím náš toxický vztah ukončit

Marcela (32): Moje skvělá kamarádka ze střední se hrozně změnila. Musím náš toxický vztah ukončit
Zdroj: Freepik

Marcela se s Hedvikou zná od střední školy. Byly nerozlučná dvojka. V době, kdy si Marcela našla Jirku, se Hedvika začala měnit. Nezastírala závist, kterou vůči ní cítila. Když Marcela porodila syna, s kamarádkou už se nedalo vydržet.

Šárka Žižková
Šárka Žižková27. 01. 2022 13:00

Nevím, kdy u kamarádky Hedviky nastal takový zlom. Zničehonic se z usměvavé a zábavné holky stala zlá a věčně si stěžující osoba. Ze začátku jsem jí dělala vrbu, aby se mohla vyplakat. Jenže teď už to začala přehánět a já se jí začínám vyhýbat, jen abych ji už nemusela poslouchat.

Kamarádství ze střední školy nabourala moje láska

S Hedvikou jsme se seznámily v prváku na střední škole. Já hned první den přišla pozdě a jediné volné místo bylo vedle ní. Velmi rychle se ukázalo, že si budeme rozumět. Během prvního pololetí jsme postavily pevné základy pro naše přátelství. Ve všem jsme si pomáhaly, chodily spolu pařit a vše prožívaly společně.

Neminulo víkendu, kdy bychom u sebe nepřespaly. Hedvika byla oproti mně studijní typ, takže když jsem v něčem lítala, doučovala mě. Myslím, že za své vcelku ucházející maturitní vysvědčení vděčím právě jí. Po škole jsme každá nastoupila do jiné firmy. Já do jedné inkasní a Hedvika do telekomunikací.

Naše přátelství kvetlo dál. Už jsme se sice nevídaly denně, ale každá páteční noc byla naše. Dokud jsem nepoznala Jirku, bylo mezi námi všechno skvělé. S příchodem lásky jsem musela svůj čas začít dělit. S Jirkou jsme tu a tam chtěli v pátek odjet na víkend, ale to se nelíbilo Hedvice.

Já měla všechno, kamarádka nic

Po dvou letech jsme se k sobě s Jirkou nastěhovali a začali více plánovat budoucnost, svatbu a posléze děti. ,,Cože? Děti? To na to jdete docela hopem, ne?“ komentovala to Hedvika. ,,Nemyslím si. Máme se rádi, máme společnou vizi, tak proč ne?“ vysvětlovala jsem jí.

Do roka jsem otěhotněla. Jako první jsem to řekla samozřejmě Jirkovi, pak svým rodičům. Ti nám gratulovali a přáli hodně zdraví. Hedvika reagovala poněkud chladně. ,,Čekáš dítě? Pche, tak to vážně gratuluju,“ utrousila ironicky. Neřešila jsem to, protože jsem měla takovou radost, že jsem nechtěla nikomu dovolit, aby mi ji pokazil.

Narychlo jsme zorganizovali svatbu. Hedvika se na ní ale tvářila, jako by byla na pohřbu. Začínala jsem tušit, že jí moje štěstí nevoní. Ona byla pořád bez partnera a střídala jedno zaměstnání za druhým. Po porodu našeho syna Tobiáše to začalo. ,,Jak to, že máš všechno? Skvělého chlapa, bydlení a teď i dítě?“ stěžovala si.

Pořád si jen stěžuje a mně dochází trpělivost

,,Taky to jednou budeš mít,“ utěšovala jsem ji. Hedvika začala být nesnesitelná. Jezdila k nám bez ohlášení a pořád si jen stěžovala. ,,Už mě zase vyhodili,“ brečela. Druhý den volala, že ji opustil její podivný přítel, který měl být původně jen na jednu noc. ,,Pohádala jsem se s mámou. Co mám dělat?“ volala mi ve dvě ráno.

Nabourává nám náš život. Už jsem ji k sobě přestala pouštět. Už ani nechci, aby se mnou chodila na procházky s kočárkem. Celou dobu si jen stěžuje. Máma na nic, práci nemůže najít. Smůla na muže, velký zadek, nezaplacený účet.

To je pořád něco. Už to nechci poslouchat. Nejraději bych jí řekla, že si za všechno může sama, protože tak to podle mě je. Vysává ze všech energii a já už nemůžu. Vyhýbám se jí, ale ona si mě vždycky najde. Kéž by se na ni také konečně usmálo štěstí nebo kdyby mu šla alespoň trochu naproti.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Postava typu jablko: V pytlovitém oblečení ji neschováte, nesmí vám chybět kalhoty s vysokým pasem a košile k vrstvení

Postava typu jablko: V pytlovitém oblečení ji neschováte, nesmí vám chybět kalhoty s vysokým pasem a košile k vrstvení

Související články

Další články