Marek (39): Vysnili jsme si dům plný dětí. Bohužel osud si pro nás připravil úplně jiný scénář

Sám pocházím ze tří bratrů. Na dětství mám jen dobré vzpomínky. Když jsem poznal Kláru (34), přál jsem si, abych rodinu založil právě s ní. Doufal jsem minimálně ve dvě děti. Oba jsme se k tomu upnuli možná až zbytečně moc a teď nás to ničí. Hlavně Kláru.

Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (41): Po dceřině tragické smrti jsem propadla alkoholu. Paradoxně mě zachránilo manželovo neštěstí

Vysnili jsme si dům plný dětí

Otec mi vždycky kladl na srdce: ,,Nejdřív zajisti bydlení, až pak děti. Musíš mít jistotu, že budou mít stabilní domov.“ Klára s tím souhlasila. Prvních pět let našeho vztahu jsme škudlili každou korunu. Každý s nějakými úsporami přišel, ale na dům to nestačilo.

Klára se na děti těšila, takže díky vidině, že jich bude plný dům, byla vážně spořivá. Ke své práci si vzala i brigády. Po nocích dělala na zakázku účetnictví. Především zásluhou jejího odhodlání jsme nakonec na hypotéku bez problému dosáhli. To jí bylo kolem třiceti let. Další dva roky trvalo, než dům splňoval naše požadavky.

Manželka pak chodila z místnosti do místnosti a ukazovala, kde bude jaký pokoj. ,,Tady bude bydlet holčička a támhle vedle zase kluk. Když to budou dvě holčičky, dáme je k sobě,“ radostně si malovala budoucnost. Jakmile byl dům hotov, jeli jsme ještě na poslední společnou dovolenou. Pak byl plán jasný: začít se pokoušet o dítě.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (29): Čekám postižené dítě. Manžel to nezvládá a stává se z něj alkoholik

První dvě těhotenství skončila potratem

Nakonec se ukázalo, že právě na Krétě, kde jsme se milovali každý večer, žena otěhotněla. Svět se nám zdál dokonalý. Tolik radosti najednou, říkávali jsme si. Klárka spokojeně chodila do práce a do světa hlásala, že bude maminkou. Nikdo přesně neví, co se stalo, ale ve třetím měsíci potratila. To pro nás byla obrovská rána.

Za pomoci psychologa a vzájemné lásky jsme to nevzdali. Zhruba po roce jsme se znovu pokusili o dítě. Klára už na sebe byla opatrnější. Věděla, co by se mohlo stát. Znovu to zažít nechtěla. Když přišel kritický třetí měsíc, oba jsme se podvědomě báli. Klára ale tentokrát nepotratila ve třetím měsíci, ale až v pátém.

Snášela to ještě hůře než předtím. Kopala kolem sebe. Někdy byla velmi sebelítostivá, jindy zase zbytečně zlá. A to především na mě. Pochopil jsem, že musí najít viníka a dobrovolně jsem to vzal na sebe. Chodili jsme do poradny a během dvou let se z toho Klára dostala. Nechal jsem na ní, zda se chce znovu pokoušet o dítě.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (34): Netušila jsem, jak velký problém má přítelova matka. Dokud jsme s ní nezačali bydlet

Třetí potrat manželku zlomil

Jednoho dne přišla s tím, že by se do toho ráda pustila. Byla to zase ta stará dobrá Klárka. Po dohodě s lékaři šla od začátku na rizikové těhotenství. Měla za úkol jen odpočívat. Já obstarával všechno ostatní. Bohužel, ani na třetí pokus to nevyšlo. Potratila opět ve třetím měsíci. Něco se v ní zlomilo. První týdny jen pila. Ať už víno, nebo vodku. Vždycky do němoty.

Zprvu jsem tomu, i když nerad, jen přihlížel. Z týdnů se staly měsíce. Nechodila do práce, jen ležela v posteli. Dokonce začala i kouřit. Přestala vařit a uklízet. Po většinu času dospávala kocovinu. Kolem postele měla vyskládané láhve od alkoholu. Na moje prosby, aby toho nechala, nereagovala. Mě označila za toho, kdo za to nese vinu. Vykopla mě z domu. Musel jsem ji nechat odvézt na léčení. Sotva mohla podepsat revers, znovu sáhla po láhvi. Tak rád bych jí pomohl, ale nevím jak...

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (34): Partner se mnou spí, jen když si dá skleničku. Vadí mi to, ale bez alkoholu mám smůlu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.