Markéta (61): To, čeho se manžel dopustil na dceři, asi jen tak neskousnu. A napravit to nejde

Markéta (61): To, čeho se manžel dopustil na dceři, asi jen tak neskousnu. A napravit to nejde
Zdroj: Freepik

Markéta je nešťastná ze situace, která u nich doma roky panuje. Manžel si vždycky přál syna, kterého se nakonec dočkal. Od toho dne ovšem zapomněl na starší dceru Annu. Syna vnímá jako jediné dítě a nechápe, jak moc tím Anně ubližuje.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 21. 06. 2021 08:00

Vždycky jsme si s Lubošem (62) přáli děti. Zatímco mně bylo celkem jedno, jestli to budou kluci, nebo holky, Luboš si přál syna. Upnul se k tomu tak moc, že když se jako první narodila holčička, byl zklamaný.

Manžel si přál syna

Nešlo o to, že by Annu (32) neměl rád. Jen mu to nabouralo plány. Než jsme znali pohlaví nenarozeného dítěte, pořád mluvil o tom, jak bude se synem jezdit na ryby a naučí ho milovat fotbal. Zkrátka vysnil si k sobě parťáka, který se narodil až o několik let později. Anna byla hodná klidná holčička.

Netoužila po kopání do míče, nebo nahazování prutu. Měla sny typický holčičí. Chodit v šatičkách, nechat si narůst dlouhé vlásky, mít nalakované nehty a být zkrátka princeznou. Luboš to těžce nesl. Stále se z ní snažil udělat kluka. Vzdal to v jejích šesti letech. Přestal jí nutit svoje představy. Společně s tím jsem ale měla pocit, že ji zatratil.

Já už jsem v druhé dítě ani nedoufala. Dostihly mě zdravotní potíže a doktor říkal, že by to byl zázrak, kdybych podruhé otěhotněla. I když na zázraky nevěřím, nám se jeden stal. Když bylo Anně sedm let, zjistila jsem, že jsem těhotná. Luboš znovu rozjel svoji představivost. ,,Teď už to bude určitě kluk. Cítím to!“ prohlásil. A měl pravdu. První velký ultrazvuk ukázal chlapce.

Úplně zapomněl, že máme i dceru

Manžel jako by ožil. Začal nakupovat všechno klučičí vybavení. Pokoj pro syna bylo hotové království. Nepamatovala jsem si, že by totéž dělal pro dceru. Té jsem všechno pořizovala já, a to ještě z druhé ruky, protože Luboš nechtěl zbytečně utrácet. Teď to najednou nebyl problém. Do doby, než se syn narodil, si ještě s Annou čas od času pohrál.

V den synova narození ji definitivně vyškrtl ze svého života. Jakub (25) byl jeho modlou. Přes den jsem byla se synem sama. Jakmile přišel Luboš z práce, bral mi ho z ruky. Vzal kočár a šel s ním ven. Trval na tom, že ho chce sám koupat i uspávat. V té době jsem to vnímala jako pomoc z jeho strany. Bylo to ale jinak. Upnul se k synovi tak moc, že ho chtěl mít jen pro sebe.

Anna jako by neexistovala. Když potřebovala pomoct se školou, odbyl ji, že musí být s Kubou. ,,Ten mě teď potřebuje víc než ty,“ byla jeho nejčastější slova. Viděla jsem na dceři, jak špatně to nese a cítí se otcem nemilována. Čím byl Kuba starší, tím víc se vztah mezi Lubošem a Annou měnil. Ona k němu přestala vzhlížet a on? On byl za to vlastně rád. Měl tak volné ruce pro syna.

Už je pozdě na změny

Zatímco Anna si musela všechno v životě vydobýt sama, Kuba to dostal na zlatém podnosu. Na svoje první auto si dcera musela vydělat. Kuba ho dostal jako dar od otce. Tak to bylo se vším. Luboš mezi dětmi dělal velké rozdíly. Platí to dodnes. Anička si s manželem chtěla pořídit dům. Požádali nás o menší finanční výpomoc.

Luboš řekl, že si na to musí prostě ušetřit. Když se stejným dotazem přišel po čase i Kuba, nebyl to pro Luboše problém. Dnes jsou děti dospělé. Manžel stále nevidí, co svým přístupem způsobil. I když má děti dvě, zajímá se jen o jedno. Nejhorší na celé věci je, že i kdyby to chtěl změnit, už je pozdě.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články