Laura (38): Hypotéka nás dostala do úzkých. Pokud se nestane zázrak, přijdeme o všechno

S Pavlem jsme se poznali na vysoké škole. V té době jsme ještě bydleli u rodičů. Práce do školy i brigády nás zaměstnávaly natolik, že jsme na sebe neměli moc času. Postupně se to ale zlepšovalo. V pozdějších letech se z občasných brigád stala práce na půl úvazku a my mohli začít uvažovat o společném bydlení.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (66): Po roce jsme syna požádali, aby nám přispíval na bydlení. Se zlou jsme se potázali

Plánovali jsme byt i rodinu

Ani jeden z nás neměl tolik štěstí, že by některý z jeho příbuzných měl byt, který by nám za levné peníze pronajal, a tak jsme vzali za vděk spolubydlením. V té době jsme byli stále mladí a nevadilo nám sdílet kuchyň a koupelnu s dalšími dvěma lidmi.

Postupně jsme ale začali toužit po vlastním příbytku, který si budeme moct vybavit podle svých představ. Jelikož jsme v té době stále studovali, odsouvali jsme náš sen na dobu, kdy budeme oba pracovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (29): Kvůli zvrhlé kamarádce jsem přišla o bydlení. Mejdan se zvrtnul v něco příšerného

Zařídili jsme si hypotéku

Za pár let jsme již byli oba zaměstnaní na plný úvazek a náš sen se mohl stát skutečností. V našem případě připadala v úvahu hypotéka. Spolubydlení nám dovolilo něco málo si našetřit, takže nějaký základ jsme měli.

A tak jsme  se konečně mohli poohlížet po nějakém bytě, který by se nám líbil. Před pěti lety už byly ceny bytů nemovitostí vysoké a nám bylo jasné, že když budeme ještě chvíli otálet, vyšplhají se do závratných výšin. Našli jsme si tedy byt a zařídili si u banky hypotéku. Nic nám nebránilo v tom se nastěhovat a zařídit si ho podle svého.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (35): Manžel mi sdělil, že se se mnou chce rozvést. Nic lepšího mi navrhnout nemohl

Štěstí se změnilo v noční můru

Byli jsme nadšení tím, že se nám podařilo najít nějaké zázemí. O pár let později se nám navíc narodila dcera. Přesně tak jsme si to představovali. Žili jsme jako šťastná rodina ve vlastním bytě.

Naše radost se ale brzy změnila v noční můru. Před pár měsíci partner přišel o práci. Ve firmě snižovali stavy a přítel musel odejít. První měsíc nebylo těžké splácet hypotéku. Šel na ni můj plat a my žili z našetřených peněz. Do tuhého začíná jít až teď, kdy partner stále nemůže najít zaměstnání a rodinu tak živím ze svého.

Začínám být opravdu zoufalá, protože naše situace je opravdu na hraně. Peněz máme čím dál míň a na hypotéku se jich nedostává. Nevím, co budeme dělat. Stále doufám, že si partner brzy najde práci, ale mojí největší obavou je, že přijdeme o byt. Co s tím dělat?

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (28): Manžel musel vrátit známému peníze. Když ho za mnou poslal do ložnice, utekla jsem

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.