Martin (37): Až díky střídavé péči jsem pochopil, co všechno manželka zvládala. Chci ji poprosit o druhou šanci

Nikdy jsem si neuvědomoval, co všechno musí doma manželka Silvie (33) zvládnout. Péči o dítě, domácnost a k tomu chodit do práce. Před půlrokem jsme se rozešli, protože měla pocit, že jsem k ničemu. Odešel jsem ublíženě středem a byl přesvědčen o tom, že se spletla. Během střídavé péče jsem si ale uvědomil, že jsem se k ní nechoval hezky. Zkusil jsem si to, co ona, a pochopil, jak těžké to měla.

Mohlo by Vás zajímat:

Luboš (40): Manželce po porodu ruplo v kouli. Je to tak zlé, že je mi v práci lépe než doma

Ženě jsem na mateřské s ničím nepomáhal

Než se narodila dcera Maruška (4), s manželkou nám to klapalo. Vedli jsme aktivní společenský život, jezdili po světě a já věřil, že narození dítěte nic nezmění. Teď už mluvím samozřejmě jinak. Když se Maruška narodila, Silvie zůstala na mateřské. První měsíce byly hodně hektické.

Dcera měla přehozené dny a noci, a tak se Silvie téměř nevyspala. Přes den, když dcera spinkala, uklízela, vařila a částečně na dálku pracovala. V noci, když byla Mája vzhůru, ji kolébala na rukách a zdřímla si sotva na pár hodin. Pokud se ptáte, co jsem dělal já, musím přiznat, že nic. Myslel jsem si, že jako živitel rodiny se těchto věcí, jako je uspávání dítěte, účastnit nemusím.

Já spal svých osm hodin, a ještě o sebe nechal pečovat. Přeci, chodil jsem do práce a ona byla doma. Nechápal jsem, na co si stěžuje, když říká, že nemá na nic čas nebo že jí chybí kamarádky. Ze všech koutů jsem slyšel, že mateřská je pohoda a jejím stížnostem jsem jen těžko rozuměl.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (29): Manželovi vadí, že na mateřské pracuji. Já si ale myslím, že jen žárlí

Zkusil jsem si to, co žena

Silvie byla tři roky na všechno sama. Na domácnost, dceru a její výchovu. Prostor, aby si někam zašla, ode mě bohužel nedostala. Choval jsem se jako sobec první třídy. Stydím se za to, že ani nevíte jak. Pamatuji si, jak mi s pláčem říkala, že by chtěla na dva dny odjet s kamarádkami na wellness. Já měl zrovna rýmu a odmítal jsem zůstat na víkend sám s dítětem.

Jak šel čas, Silvie se mi čím dál víc vzdalovala. Po nástupu dcery do školky se vrátila na částečný úvazek do práce. Ona byla ta, kdo dcerku vyzvedával, jel nakoupit a chodil s ní na zájmové kroužky. Já si dál žil, jako bych žádnou rodinu neměl. A před půl rokem to Silvu dohnalo k zásadnímu rozhodnutí.

,,Odcházím od tebe. Už takhle dál nemůžu,“ řekla se sbalenými kufry. Ani tehdy jsem to ještě nechápal. Na rozvod nepospíchala, ale trvala na tom, abychom si dceru po 14 dnech předávali. A já si zkusil nepoznané. Musel jsem najednou zajistit chod domácnosti, starat se o dceru, rozvíjet ji. Chodit pro ni do školky a být tátou.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (31): Manžel chrlí jednu urážku za druhou. Vadí mu, že na mateřské dovolené o sebe moc nepečuji

Požádal jsem ženu o druhou šanci

Už druhý měsíc jsem se sotva ploužil. Můj společenský život vzal za své. Když jsem měl dceru u sebe, bylo nemyslitelné, abych šel někam na pivo. Když byla u matky, já se těch volných 14 dní dával dohromady. A tak stále dokola. Také jsem si zažil, když dcera onemocněla a já jí musel utírat nudle.

Tehdy jsem pochopil svoji ženu. To, že se cítila unavená, vyčerpaná a bez pochopení. Silvii jsem všechno řekl a omluvil se za své sobecké chování. A požádal ji o druhou šanci. Už vím, jak těžké to měla. Chci napravit svoje chyby a být jak lepším manželem, tak i tátou. Zatím spolu nežijeme, ale myslím si, že je to na dobré cestě. Doufám, že to přijme a vezme mě zpět.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (39): Dcera nesla rozvod velmi těžce. Museli jsme se uchýlit k netradičnímu modelu střídavé péče

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.