Martina (28): Jsem závislá na milování. Pro přítele je to utrpení, prý se mám jít léčit

Martina (28): Jsem závislá na milování. Pro přítele je to utrpení, prý se mám jít léčit

Říká se, že žádná závislost, není zdravá. Někdo se nedokáže vzdát cigaret, jiný alkoholu a někdo třeba partnera. Naše čtenářka Martina má ale jinou závislost a ta jí začíná ničit život. Přečtěte si její příběh.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 19. 05. 2020 08:00

Když mi bylo pět let, dostala jsem první pusu od kluka ze školky a od té doby jsem prohlašovala, že se spolu chodíme a budeme se brát. Jaké bylo překvapení, když dal za týden pusu ještě Marušce a Aničce. A tak jsem si řekla, že budu sbírat pusy také jako trofej. Opusinkovala jsem všechny kluky ze třídy a byla jsem ta nejoblíbenější. Na základní škole to bylo to samé a na střední už se k pusinkám přidaly i jiné věci. S prvním milováním jsem nechtěla čekat a vlítla jsem na to hned po patnáctých narozeninách. A tím se mi otevřela pomyslná brána do světa dospělosti.

Všichni si o mně povídali

Jenže na střední škole se o mně začalo šuškat, že jsem měla hodně kluků, a to se mi nelíbilo. A tak jsem si našla raději stálého kluka. Ale vydrželo to dva měsíce. S dalším jsem vydržela o něco déle, ale zjistila jsem, že kluci mého věku už mě prostě nebaví. Jakmile jsem s odřenýma ušima odmaturovala, našla jsem si práci v květinářství.

Jednoho dne tam přišel pohledný starší chlap. Potřeboval kytku na první rande. Představil se jako Svaťa. Začala jsem s ním koketovat, až dočista na onu slečnu zapomněl a počkal, až skončím v práci. Samozřejmě jsme spolu skončili v posteli a od té doby jsme nedělali nic jiného. Nemohli jsme se scházet u nás doma, protože jsem pořád bydlela s rodiči, tak mi dal druhý klíč od svého bytu a kdykoliv jsem mohla, tak jsem u něj byla. Kolikrát jsem mu volala i přes oběd, aby hned přijel a on říkal, jak nikdy nebyl šťastnější.

Přítel už to tak často nechtěl

V tu dobu jsem „to“ potřebovala alespoň třikrát denně a když jsme byli o víkendu spolu, bylo to klidně i šestkrát za den. Jenže Svaťa už si začal stěžovat, že tolik nemůže a ať ho nechám vydechnout. Stávalo se čím dál častěji, že mi přes oběd telefon nevzal a nepřišel. Začala jsem být hodně frustrovaná. Šla jsem k němu do práce a řekla, že to uděláme u něj v kanceláři, hlavně ať mi už pomůže. Bylo to jako droga. Začal se se mnou hádat, že jsem se úplně zbláznila: „Co kdyby někdo přišel!“ dodal, jenže to mě nažhavilo ještě víc. Ale nechtěl a já mu ztropila příšernou scénu.

Musela jsem to omezit

Čekala jsem na něj doma a doufala, že se v posteli usmíříme, ale místo toho mi řekl, že takto se to nedá zvládat. Nemůže se mnou spát pětkrát za den. Nemá na to tak často chuť, ani energii a kolikrát ho to prý už bolí. Tak jsem souhlasila. Když v noci tvrdě spal, dostala jsem nápad, že si vezmu, co mi patří. Chtěla jsem se ním milovat, i když nebyl vzhůru. Jeho to samozřejmě probudilo a místo toho, aby měl radost, že po něm toužím, tak mě setřásl a řekl, že jsem závislá a pokud se nezačnu léčit, tak se mnou končí. Upřímně nevím, jestli miluji jeho nebo jen naše radovánky. A tak jsem je pro začátek omezila jen na jednou denně. Lepší něco než nic, ale jsou to hrozná muka.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

 

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Související články

Další články