Martina (39): V mém těle roste dítě, které bude postižené. Musela jsem se rozhodnout, zdali mu dám život

Martina (39): V mém těle roste dítě, které bude postižené. Musela jsem se rozhodnout, zdali mu dám život
Zdroj: Freepik.com

Martina si velmi přála dítě. Tušila, že už jí moc času nezbývá, a tak se začali s Davidem pokoušet. Když se podařilo, šílela štěstím. To ale velmi rychle vystřídal strach. Ukázalo se, že nenarozené dítě bude mít Downův syndrom. Nechají si dítě?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 15. 12. 2020 10:00

Když jsem někde četla, že šla žena na potrat, protože čekala postižené dítě, kroutila jsem nad tím nevěřícně hlavou. To já bych si ho určitě nechala.

Vymodlené těhotenství

Mám muže Davida (41), který má syna z předešlého manželství. Honzík (8) je hodný a milý kluk, ale není můj. Máme spolu dobrý vztah, ale maminku má jenom jednu a já ho za svého vlastního také nepovažuji. Co jsem si s Davidem začala, čekala jsem na vhodnou chvíli, kdy mu řeknu, že chci dítě.

Jsme spolu tři roky a z toho jsme se rok snažili o dítě. Mám těsně před čtyřicítkou, což už není zcela vhodný čas na početí. David se tomu ale nebránil a já si říkala, že v dnešní době není nic problém. Nakonec se nad námi někdo smiloval. Po pár dnech, kdy jsem měla každé ráno silné nevolnosti, jsem plna očekávání navštívila gynekologii.

Je to tak, jste těhotná. Začínáte sedmý týden,“ řekl nadšeně doktor. Letěla jsem domů velmi šťastná, abych se o radostnou novinu podělila s Davidem. Ten mě dojatě objímal. Bylo vidět, jak je šťastný. Při další návštěvě gynekologie, kdy mě čekal screening, mě doktor nepotěšil.

Čekám postižené dítě

Pravděpodobnost, že se vám dítě narodí s Downovým syndromem, je téměř osmdesát procent, mladá paní,“ řek doktor. „Prosím? Jste si jistý?“ ptala jsem se zoufale. „Pošlu vás raději na triple testy a odebereme vzorek plodové vody, abychom si byli jistí,“ řekl empaticky. Nadšení z těhotenství vystřídal strach a beznaděj.

David mě utěšoval, že to nemusí být definitivní. Uklidňoval mě, ať jsem klidná, že počkáme na zbytek dalších testů. Netušil však, že už v té době jsem přemýšlela nad tím, zdali si dítě budu chtít nechat, pokud bude takto postižené. On nic takového neříkal, tudíž i já jsem mlčela.

Triple test dopadl bohužel podle očekávání doktora. Ještě jsem měla naději v odběru z plodové vody. Tento test to celé potvrdil. Čekáme dítě s Downovým syndromem. Doktor se mě narovinu zeptal, zdali si budu chtít dítě nechat. Důvod jeho otázky byl jediný. Byla jsem kolem sedmnáctého týdne těhotenství.

Risk, nebo potrat?

Doktor byl velmi taktní, ale mezi řádky mi naznačoval, že moc času na potrat už nemám. Stála jsem před nejtěžší otázkou svého života. Tak moc jsem si přála vlastní dítě. David stejně jako já nevěděl, zdali to zvládneme. Měl ve střídavé péči Honzíka, peněz navíc jsme také moc neměli. Netušili jsme, co takové postižení našeho dítěte udělá s našimi životy.

Konečné rozhodnutí stálo na mně. David mi s láskou řekl, že ať udělám cokoliv, bude stát při mně. I přes naléhání mé rodiny i Davidovy, abych šla na potrat, jsem se rozhodla jinak. Já doufám, že správně. Rozhodla o tom fotografie z ultrazvuku. Hodiny jsem na ni koukala, než jsem měla volat svému doktorovi, jak jsem se rozhodla. Své dítě miluji už teď. Věřím, že to má nějaký důvod, proč zrovna my.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články