Facebook
Instagram
Milada má manžela a dvě děti a žijí spolu v domě s manželovými rodiči. Jednoho dne měla Milady maminka zdravotní potíže a ona si ji vzala k sobě. Do té doby pohodové vztahy se změnily v každodenní peklo. Milady máma a tchyně se nesnesou.
Jmenuji se Milada a žiji s manželem a dětmi v domě u manželových rodičů, ale nebude to již dlouho trvat, protože jsme si začali stavět vlastní baráček. Jeho rodiče jsou v pohodě, i když máme každý jedno patro pro sebe, každý den za sebou chodíme. Moje mamka k nám jezdí jednou za měsíc na víkendy, ale jinak bydlí sama v garsonce dvě stě kilometrů od nás.
Jednoho dne mi volali z nemocnice, že mamka v práci zkolabovala. Poprosila jsem okamžitě tchyni, aby pohlídala Lucinku (2) a vyzvedla odpoledne Tobiáška (4) ze školky a jela jsem do nemocnice. Mamka vypadala hodně unaveně, ale dařilo se jí už lépe. Normálně komunikovala, chlácholila mě, že je v nemocnici zbytečně, ale doktor říkal, že jí čeká ještě pár vyšetření, ale s největší pravděpodobností měla lehčí mozkovou příhodu. Ona je už v důchodu, ale stále chodí částečně do práce, protože se bojí, že by nevystačila s penězi.
Chtěla jsem se o ni starat
Když ji propustili, okamžitě jsem si ji vzala k sobě, a i když se jí to moc nelíbilo a nechtěla být na obtíž, souhlasila. Já jsem byla klidnější, že jsem ji měla u sebe. U nás v patře je stará ložnice po rodičích, která se léta nevyužívala, tak jsem jí to nachystala a spala tam. Mamka si s tchyní vždycky rozuměly a ještě ten večer tchán řekl: „Helenko, co je naše, je i tvoje, chovej se tu jako doma“ a v tu chvíli jsem si všimla, jak ho tchyně sjela pohledem.
První týden byl dobrý. Mamka se cítila lépe a děti byly rády, že tam mají druhou babičku. Jenže po týdnu jsem slyšela, jak jde z chodby křik, a když jsem tam šla, máma s tchyní se hádaly. Od té doby to bylo horší a horší. Mamka si chtěla vyprat a tchyně řekla, že teď bude prát ona, protože to je JEJÍ pračka. Když si lehla venku na lehátko, aby si odpočinula, tchyně přišla, že to je JEJÍ lehátko a bude na něm ležet ona. To už jsem nevydržela a poprosila jí, aby byla tolerantní, vždyť se mamka vrátila z nemocnice.
Nedá se to vydržet
Nakonec jí ustoupila, ale vylévala si to jinde. Vadilo jí, že děti jsou víc s mojí mamkou a k ní nechtějí chodit. Mamka říkala, že to nemá cenu a vrátí se domů, ale podle doktora měla být alespoň měsíc doma a já se o ni chtěla starat. Jenže druhý den na sebe zase řvaly, až jí nakonec tchyně řekla, že kvůli ní budou mít nedoplatky za vodu a elektřinu. To už mamka nevydržela a začala se balit. Nechtěla jsem jí v tom stavu nikam pouštět, pořád měla chvilky, kdy jí bylo slabo, a bála jsem se, aby se jí zas nepřitížilo.
Takže jsem se nakonec pohádala s tchyní ještě já a v slzách mamku prosila, aby zůstala. Ona zůstala, ale nevylézá z pokoje a doma je teď příšerná atmosféra. Měsíc bude končit a já se ji bojím nechat samotnou, chtěla bych, aby byla u mě, ale tady se to opravdu nedá. Musíme co nejdříve dostavět náš baráček.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
