Facebook
Instagram
Milanova žena plýtvá s jídlem a on tomu donedávna jen tiše přihlížel. Teď mu došla trpělivost a rozhodl se na to Markétu upozornit. Ta v tom ale problém nevidí.
Manželka Markéta (37) má asi pocit, že tisknu peníze. Protože jinak si neumím vysvětlit, proč tak strašně plýtvá s jídlem. Nedávno mi bouchly saze a řekl jsem dost. To jsem se ale se zlou potázal. Netuším, jak na ni, aby víc šetřila.
Tušil jsem, že manželka plýtvá s jídlem
Myslím, že s jídlem plýtvala vždycky, jen jsem si toho nevšiml. Už když byly děti malé, často vyhazovala nedojedené porce. Děti tomu zrovna moc nedají. Ještě dnes se v jídle nimrají a snědí sotva polovinu toho, co mají na talíři. Já si vždycky myslel, že Markéta zbytky nějak zužitkuje. Třeba je dá do lednice nebo sama dojí.
Jenže to jsem se spletl. Markéta uvaří guláš z hovězího. Jsme čtyři, takže toho udělá kotel. Děti dostanou svoji porci, kterou nedojedí. Markéta pak jde, sesbírá talíře a zbytek jídla vyhodí do koše. ,,Co děláš?“ zeptal jsem se, když jsem to viděl. ,,Vyhazuju to, nebo ty to snad chceš?“ otázala se, jako by se nechumelilo. ,,Radši to dojím, než abys to vyhodila,“ opáčil jsem. Jenže to už bylo jídlo v koši.
Markétě velmi ráda peče. Musím říct, že i chutně. Ale asi moc. Mít třikrát v týdnu něco sladkého je sice krásné, ale opět dochází na plýtvání. Klidně vyhodí půlku bábovky jen proto, že už ji nikdo nechce. Proč proboha?
Vždycky nakupujeme hromadu jídla
Bylo mi divné, proč jezdíme tak často na nákupy, které stojí víc než tři tisíce. ,,Kam to jídlo mizí?“ divil jsem se. ,,To víš, jsme čtyři, to už je nějaká spotřeba,“ reagovala. Pořád jsem tomu nerozuměl. To až ve chvíli, kdy jsem se více zaměřil na to, co se děje. Vždycky, když něco zbyde, Markéta to prostě vyhodí.
Před Vánoci jsme byli na nákupu, který patřil k těm dražším. Museli jsme mít tři balení chleba, osm kilo brambor, čtyři kila masa. ,,Na co toho máme tolik?“ divil jsem se. ,,Budou Vánoce, musíme mít zásoby,“ uzemnila mě. Jak jinak, že?
Bramborového salátu udělala pro celou armádu. Snědlo se sotva kilo ze čtyř a co myslíte? Zbytek letěl do koše. Podobně jako předem obalené řízky. Druhý den po Vánocích udělala Markéta chlebíčky, jednohubky a nějaké sladké potěšení. Opět se skoro nic nesnědlo. Tak co s tím uděláme? Vyhodíme to, ano přesně tak. Když si představím, kolik je v tom peněz, jdou na mě mrákoty.
Musím rychle zakročit
Nastoupil jsem s tím, že se musí víc šetřit. ,,Nelíbí se mi, jak se tady plýtvá s jídlem. Musíme začít o jídle víc přemýšlet,“ udeřil jsem na ženu. ,,Prosím tě, nech toho. Jsou svátky. Nekaž nám atmosféru,“ odpálkovala mě. ,,Nenechám! Už toho mám dost. Když vidím, kolik toho vyhazuješ, chce se mi brečet,“ pokračoval jsem.
Jenže Markéta nevidí, neslyší. Chová se jako smyslu zbavená. I když se nemáme špatně, nemyslím si, že je správné takto plýtvat. Do konce roku už to nechám ležet, ale od ledna tvrdě zakročím, protože nikdy nevíme, co bude za týden. Navíc, co si z toho děti vezmou, když vidí, jak se chováme k jídlu?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
