Facebook
Instagram
Paní Miriam má dospělou dceru, která po narození svého syna propadla drogám. Aby se mohla jít léčit, musela Miriam odejít z práce a stará se nyní plně o její miminko.
Moje dcera Veronika byla úplně normální dívka. V pubertě to s ní ale bylo horší, kamarádila se s divnými lidmi a začala kouřit marihuanu. Snažili jsme se jí všelijak pomoct, aby dostudovala školu a žila normální život. A to se podařilo. Maturitu udělala sice až napodruhé, ale od té doby bylo všechno v pořádku.
Nabídla jsem jí pomoc
Našla si práci v pekárně a odstěhovala se od nás. Měla jsem radost, že si dala život do pořádku. Jenže jednoho dne za námi přišla a oznámila nám, že je těhotná. Bylo to pro mě trochu překvapení, protože jsem ani netušila, že s někým chodí. A tak jsem jí řekla, že to v pohodě zvládne a ptala se jí, kdy nám konečně představí přítele. V tom se rozbrečela a řekla, že neví, kdo to je. Že udělala chybu a měla románek na jednu noc s někým, koho neznala.
Byla ale rozhodnutá si miminko nechat a já se jí v tom snažila plně podpořit. Nabídli jsme ji, ať se k nám nastěhuje zpátky, aby byla v klidu a mohla jsem jí pomáhat. Když se jí narodil syn Tomášek, byla z toho hodně na nervy. Nevěděla, co s ním má dělat, všechno jsem se jí snažila ukázat. Bylo to sice už dlouho, kdy jsem měla miminko, ale takové věci se nezapomínají.
Přestala to zvládat
Veronika ale mojí pomoci využívala víc a víc. Šla jsem se jednou projít s Tomáškem ven a když jsme se vrátili, nebyla doma. Nezvedala telefon, napsala jen smsku, že přijde později. Asi už si potřebovala odpočinout, tak jsem v pohodě Tomáška nakrmila, vykoupala a dala spát. Jenže Veronika pořád nepřicházela, a to už jsem měla strach. Nakonec dorazila až k ránu a strašně se omlouvala. Prý byla u kamarádky. A začala hned po bytě uklízet a měla spoustu energie. Byla jsem ráda, protože jsem už musela jít do práce, takže jsme se rozloučily a já odešla.
Jakmile jsem přišla odpoledne domů, po celém bytě bylo slyšet, jak Tomášek pláče. Našla jsem Veroniku, jak spí a nic neslyší. Probudila jsem jí, ale byla strašně zlá. Nadávala a křičela, že potřebuje vypadnout ven. Takto se to opakovalo pravidelně. Vždycky na chvíli zmizela, přišla celá natěšená a omlouvala se, vypadalo to, že už bude všechno zvládat, a nakonec by bývala prospala i celý den. K tomu se přidaly deprese.
Na stará kolena mám doma miminko
A v tu chvíli manžel podotkl, jestli se zase nestýká s těmi divnými lidmi. Okamžitě jsme za ní šli a chtěli odpověď. Veronika se rozbrečela a přiznala se, že si občas dá pervitin, aby to zvládla. Úplně jsem se zhroutila. Jak je možné, že jsem to nepoznala? Měla jsem to přímo před očima. Dohodli jsme se, že musí jít okamžitě do léčebny a já se mezitím budu starat o Tomáška, než se plně zotaví. Musela jsem odejít z práce a „na stará kolena“ teď přebaluji, chovám a dělám druhou maminku. Doufám, že to Veronika pochopí a dopadne to celé dobře.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
