Barbora (64): Místo klidného důchodu dělám vnoučatům mámu, protože ta jejich se o ně odmítla starat

Rodinné příběhy: Místo klidného důchodu dělám vnoučatům mámu, protože ta jejich se o ně odmítla starat
Zdroj: Pexels

Barbora rozhodně nemá v důchodu klid. Musela se dívat, jak její dcera upřednostňuje zábavu před vlastními dětmi. Rozhodla se proto k radikálnímu kroku – vnoučatům nahradí matku, i kdyby měla dceru nadobro ztratit.

Jana Jánská
Jana Jánská 08. 05. 2026 17:30

Bylo kolem šesté a venku se teprve začínalo rozednívat, když mě probudilo tiché cupitání. Čtyřletá Lenka mě svou malou dlaní pohladila po tváři a zašeptala, zda jí udělám kakao.

S obtížemi jsem se zvedla z postele. Cestou do kuchyně jsem minula zavřené dveře pokoje své dcery Moniky. Ta se vrátila až k ránu, slyšela jsem ji, jak se v předsíni potácí a chichotá.

V kuchyni už na stoličce stála desetiletá Zuzka a chystala svačiny pro sebe i sedmiletého bratra Jakuba. Když jsem jí řekla, že mě měla vzbudit, vážně mi odpověděla, že mě chtěla nechat vyspat, protože jsem včera dlouho žehlila. Bolelo mě u srdce, když jsem viděla, jak desetileté dítě přebírá povinnosti dospělých, zatímco jeho pětatřicetiletá matka dospává další večírek.

Dcera si chtěla hlavně užívat

Všechno se začalo hroutit před osmnácti měsíci, kdy se Monice rozpadlo manželství. Její bývalý muž se odstěhoval do Brna a s dětmi se vídal jen zřídka, ale pravidelně posílal štědré výživné.

Monika tehdy u mých dveří se třemi kufry slibovala, že si brzy najde práci a vlastní bydlení. Zpočátku se snažila, ale brzy podlehla iluzi svobody. Obklopila se bezdětnými kamarádkami a místo šetření na byt začala domů nosit tašky s drahým oblečením a kosmetikou.

Když jsem jí připomínala, že děti potřebují zimní boty, jen mávla rukou s tím, že si po rozvodu zaslouží trochu radosti a že je mladá. Boty jsem nakonec koupila já ze svého důchodu, zatímco se dcera na sociálních sítích chlubila fotkami z výletu do Říma.

Děti pro ni byly na druhém místě

Nejvíc mě trápila Zuzka, která se změnila v předčasně dospělou dívku. Místo hraní s vrstevníky pomáhala sourozencům s úkoly a zastupovala matku.

Jednoho dne jsem ji našla v koupelně plakat nad pozvánkou na školní maškarní bál. Monika jí slíbila, že spolu ušijí kostým víly, ale nakonec odjela na víkend s kamarádkou a Zuzce řekla, že nemá čas.

Musela jsem jí vysvětlit, že to není jejich vina a že se máma prostě jen chová hloupě. Vytáhla jsem starý šicí stroj, koupila ten nejhezčí tyl a kostým jsme ušily spolu. I když se Zuzka nakonec usmála, věděla jsem, že žádné šaty nenahradí matčinu přítomnost.

Ignorovala jeho školní představení

Poslední kapkou bylo Jakubovo školní představení, kde měl roli skřítka. Celý měsíc pilně trénoval a Monika mu odpřisáhla, že tam bude v první řadě a všechno natočí.

V den představení ale ráno zmizela z domu a v sále zůstala židle vedle mě prázdná. Viděla jsem, jak Jakubův pohled těká po publiku a jak z jeho tváře mizí nadšení, když pochopil, že máma zase nepřišla.

Své repliky odříkal bezchybně, ale bez špetky radosti. Tehdy jsem se rozhodla, že už nebudu hledat výmluvy ani tolerovat dceřinu sobeckost.

Dcera se musí změnit

Když se Monika v neděli odpoledne vrátila a vesele vyprávěla o skvělém víkendu, aniž by si vzpomněla na Jakubovo vystoupení, vybuchla jsem. Řekla jsem jí, že už rok a půl je u mě doma jen hostem, který se nechává obskakovat a ignoruje vlastní děti. „Buď si najdeš práci, začneš se starat o děti a přispívat na domácnost, nebo se vystěhuješ,“ oznámila jsem jí nekompromisně.

Monika se urazila a začala křičet, že prochází krizí a já ji mám podporovat. Odpověděla jsem jí, že ji podporuji tím, že vychovávám její děti, zatímco ona utrácí alimenty za hlouposti. Dodala jsem, že pokud odejde, děti zůstávají u mě a já zažádám o jejich svěření do péče.

Jsem pro ně víc než babička

Monika si sbalila kufr a odešla ke kamarádce s tím, že se někdy zastaví.

Zuzka jen tiše přikývla a zeptala se mě, co bude k večeři, jako by se nic zásadního nestalo.

Od té doby uplynuly tři měsíce a dcera se objevila jen párkrát s pytlíkem levných bonbonů. Úřady už začaly pracovat a já se oficiálně stala opatrovnicí svých vnoučat.

Moje sny o klidném důchodu a cestování jsou pryč a večer padám únavou, ale když mě Jakub před spaním obejme a řekne, že mě miluje, vím, že jsem udělala správnou věc. Možná jsem selhala jako matka Moniky, ale dostala jsem druhou šanci a těmto třem dětem dám všechnu lásku, kterou si zaslouží.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články