Monika (61): Nikdo neví, jestli existuje. Mně ale tahle metoda pomohla se spojit s dcerou v daleké cizině

Moje dcera Míša (30) bydlí už roky ve Švédsku. Její odjezd jsem velice oplakala. Je to moje jediné dítě. Navíc to není blízko, takže jsem věděla, že vídat se s ní nebude tak snadné.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (39): Opakovaný sen nebyl jen náhoda. Našla jsem díky němu po letech tatínka

Svíravý pocit

Už mi poslední dobou nestačilo jen volání. Bohužel, ani jedna z nás se nemohla vydat za tou druhou. Do toho všeho jsem měla každý den svíravý pocit, že není s dcerou něco v pořádku. Při každém našem telefonátu jsem se ubezpečovala, jestli je zdravá a něco nepotřebuje. Její hlas byl nějak zastřený, ale tvrdila, že je všechno v pořádku.

Jednou v noci jsem se dokonce vzbudila celá zpocená. Měla jsem ošklivou noční můru. V té hrála hlavní roli právě Míša. Její bydlení jsem znala jenom z fotek. Byt ve snu byl stejný jako ten ze snímků. Míša se velmi ošklivě hádala se svým přítelem, který měl poslední dobou problémy s alkoholem. Rozzuřil se, protože na něj nečekala teplá večeře.

Chytil Míšu pod krkem a vyhrožoval jí. Právě při jejím pocitu, že nemůže dýchat, jsem se já ze snu probouzela. Byla jsem z toho nešťastná, protože když jsem si to spojila s tím, jak poslední dobou zní Míša do telefonu, dostala jsem strach. Sen se každou noc opakoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (62): Měla jsem sen, ve kterém se mi nějaký muž snažil ublížit. Ráno jsem měla modřiny

Snaha o telepatii

Naposledy to bylo tak silné, že jsem se sama chytala pod krkem, protože jsem nemohla dýchat. Možná jsem měla ještě říct, že jako matka s dcerou máme mezi sebou velmi silné pouto. Čím častěji se mi sen zdál, tím více jsem byla přesvědčená o tom, že se tam něco děje. Co mě v tom ještě více utvrdilo, bylo, když mi Míša přestala volat.

Telefon také nebrala. Na zprávy nereagovala. Dostala jsem neskutečný strach o své jediné dítě. Byla na míle daleko a já jsem jí neměla jak pomoct. Nakonec mě napadlo, že se s ní zkusím spojit prostřednictvím telepatie. Bylo mi jasné, že se mi nepodaří poslat zprávu hned napoprvé, ale začala jsem to denně trénovat. Byla jsem ten, kdo vysílá, a Míša měla být přijímač.

Musela jsem se vždy zcela zkoncentrovat. Představila jsem si Míšin obličej a snažila jsem se jí navodit myšlenku, aby si sbalila svoje věci a prostě odletěla zpět do Čech. Musela jsem se soustředit pouze na jednu myšlenku, abych byla úspěšná. Myšlenka musela mít veliký energetický náboj. Ten jsem musela vizuálně přeměnit do pomyslné koule a poslat ho do vesmíru.

Mohlo by Vás zajímat:

Silvie (44): Do naší vesnice se přistěhoval podivný muž. Od té chvíle se lidé jen hádali

Zase spolu

Dělala jsem to několikrát denně, protože telefon mi Míša pořád nebrala. Jako matka jsem byla zcela zoufalá a bezradná. Sen se zničehonic vytratil, což mě paradoxně znervóznilo ještě víc. Každý den jsem dceři posílala telepatickou zprávu, která zněla jasně: „Chci, aby ses vrátila domů. Vrať se domů.“ Číslo na jejího přítele jsem neměla, psát dopisy nemělo moc veliký význam. Mojí jedinou nadějí byl tenhle pokus.

Když jednoho dne někdo zazvonil u mého bytu, čekala jsem kohokoliv, jen ne Míšu. Objaly jsme se už ve dveřích. Měla mi za ty roky co vyprávět. Když se oklepala, řekla mi: „Víš, mami, já ani vlastně nevím, proč jsem tady. Ale poslední dobou se mi každý den vkrádala do podvědomí myšlenka, že mě voláš, abych přijela.“ Tak jsem šla s pravdou ven: „Já jsem tě volala, měla jsem totiž sny o tom, že tě přítel bije.“

Sklopila hlavu a rozbrečela se. Nespletla jsem se. Navíc jí při hádce rozbil telefon, a ona mi tak neměla jak zavolat. Když jí myšlenka na mě přišla už podezřelá, jednoho dne, když nebyl přítel doma, se sebrala a odjela domů ke mně. Teď máme klid obě.

Mohlo by Vás zajímat:

Otakar (45): Opustil mě ten nejdůležitější člověk na světě. Vůbec nevím, jak budu žít dál

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].