Olda (48): Při houbaření nás se synem zastihla bouřka. Nebýt záhadného staříka, přišli bychom o život

Lahodnou smaženicí, houbovou omáčkou či řízky pohrdne asi jen málokdo. Houbaření je pro Čechy opravdový fenomén. Lidí, kteří rok co rok vyrážejí do lesů, jsou mraky. Do této početné ekipy patří i moje rodina. Zvlášť syn Petr (16) hledání hub zbožňuje, jakmile tedy začne sezona a je pár dnů po dešti, většinou neotálíme. Popadneme koše a pelášíme do lesa.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (30): Záhadný stařík mi předpověděl budoucnost. Nebezpečí na mě číhá v tramvaji

Stařík nás varoval před nebezpečím

Podobné podmínky panovaly i před pěti lety během léta. Obloha byla tehdy polojasná a vál příjemný vítr, což nám přišlo vhod. Manželka Hana (46) onemocněla, takže jsme vyrazili s Petrem sami. Dařilo se nám a brzy jsme měli skoro plný koš. Nečekali jsme to a těšili se, jak naši drahou maminku překvapíme.

Pomalu jsme se vraceli, když obloha najednou celá zčernala a zvedl se silný vítr. V dálce zahřmělo. Bylo jasné, že bouřka je blízko a my rychle koukali, kam se ukrýt. Po chvilce jsem spatřil starou hájenku. „Petře, schováme se támhle,“ vybídl jsem syna, jenž sice není žádný strašpytel, ale bouřek se bojí.

Přidali jsme do kroku. Od hájenky už jsme byli zhruba padesát metrů, když se najednou odkudsi vynořil stařík s holí. Blesklo nám hlavou, že si asi taky vyšel na houby a hledá stejně jako my vhodnou skrýš. Stařec se však náhle postavil před nás, něco huhňal a ukazoval přitom na hájenku, přičemž kýval ukazováčkem zleva doprava a evidentně naznačoval, abychom tam v žádném případě nechodili.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (26): Když jsem v lese míjela zvláštní ženu v bílém, pohlédla jsem jí do tváře. Dodnes toho lituji

O vlásek jsme unikli smrti

Nebylo mu moc rozumět, z jeho gest a hlavně vyděšeného výrazu v obličeji však mrazilo v zádech. Civěli jsme na něj asi minutu a nechápali, před jakým nebezpečím nás varuje. Záhy jsme pochopili…

Udělali jsme totiž jen pár kroků a strnuli hrůzou. Pouhých pár metrů před námi se skácel k zemi mohutný smrk, který zasáhl právě hájenku. Byla to rána jako z děla, jak kmen prorazil střechu a hájenku totálně zničil.

Došlo nám, že kdyby nás stařík nepřibrzdil, byli jsme teď s největší pravděpodobností oba mrtví. Zachránil nám život. Obrátili jsme se, abychom mu poděkovali. Jenže ten dobrý muž už tam nebyl. Dívali jsme se na všechny světové strany, ale stařec nikde. Jako by se propadl do země.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (42): Splnilo se mi velké přání, ve které jsem už ani nedoufala. Za vše mohl záhadný stařec

Staříka jsme už nikdy nepotkali

Spustil se přitom šílený liják, takže jsme po něm dál nepátrali a hledali náhradní úkryt. Nakonec jsme zalezli pod kmen jednoho z vyvrácených stromů. Déšť asi po dvaceti minutách ustal a my vyrazili domů. Nevím jak Petr, ale já po celou dobu vzpomínal na starého muže, který se tak záhadně vytratil.

Do lesa jsme od té doby zavítali už několikrát. Staříka, který nás uchránil před tragédií, jsme v něm však už nepotkali.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Antonín (55): Večer před bouřkou jsem zastavil mladé stopařce. Příštích 10 minut bylo nejděsivějších v mém životě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.