Stela (28): Přítel mě ošklivě bil, když najednou padl k zemi a nemohl se hnout. Způsobila to naše tajemná sousedka

Stela (28): Přítel mě ošklivě bil, když najednou padl k zemi a nemohl se hnout. Způsobila to naše tajemná sousedka
Zdroj: Unsplash

Stela žila tři roky s násilníkem, od kterého nedokázala odejít. Jednoho večera se zdálo, že ji snad ubije k smrti. V tu chvíli zasáhla sousedka, o které se říkalo, že má co dočinění s černou magií. Viktor se skácel k zemi, a Stela tak dostala šanci utéct.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 09. 12. 2022 19:00

Žila jsem tři roky s násilníkem. Nebýt podivné události, která se u nás doma stala, pravděpodobně jsem v tom pekle stále. Nebo už vůbec nežiju. Ten osudný den mě zachránili naši sousedé s nevalnou pověstí podivínů. Posloužila jim k tomu černá magie.

Přítel mě často bil

Když jsme se s Viktorem dali dohromady, nic nenasvědčovalo tomu, do jakého pekla vstupuji. Byl milý, dával mi najevo lásku a já byla šťastná. První facku jsem dostala po půlroce vztahu. Nelíbilo se mu, že jsem se z posezení s kamarádkami vrátila až v noci. Čekal na mě v obýváku. Rozpoutal ošklivou hádku, kterou zakončil úderem do mého obličeje.

Brečela jsem celou noc a nepřála si nic jiného než odejít. Hned ráno se mi omlouval a prosil o odpuštění. Sliboval hory doly a já mu uvěřila. Přeci jen, každý někdy šlápne vedle, říkala jsem si. Nějaký čas sekal dobrotu a já věřila, že ta osudná noc byla omyl. Další ránu jsem dostala, když mě viděl na ulici, jak se bavím s cizím mužem.

I to nakonec dokázal omluvit. Požádal mě o ruku a sliboval spokojený život. Vím, že jsem měla říct ne a odejít, ale já mu chtěla věřit. V té době se do našeho vchodu nastěhovali noví sousedé. Vypadali víc než nepřátelský. Velmi rychle se o nich začalo šuškat, že mají co dočinění s černou magií. Každý včetně mě se jich bál.

Sousedka ovládala černou magii

Z jejich bytu se často ozývaly podivné zvuky a linul zápach kadidla. Vždycky, když jsem kolem nich procházela, přejel mi mráz po zádech. Hlavně paní máma, ta na mě působila víc než strašidelně. Jenže jak se zdá, právě díky této rodině jsem dnes naživu. Už je tomu pár měsíců, ale síla toho zážitku ve mně zůstane snad napořád.

Zrovna jsme se s Viktorem ošklivě hádali. Tahal mě za vlasy, křičel, že mě zabije. Myslela jsem si, že je to moje poslední hodinka. Už to vypadalo, že mě ubije k smrti, když se najednou skácel k zemi. Ležel na podlaze, řval jako na lesy, ale nemohl se ani hnout. ,,Co ti je?“ lekla jsem se. ,,Cos mi to provedla?“ řval na mě.

Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Zda mu pomoct, nebo utéct. A pak jsem zaslechla ženský hlas, který jasně velel: "Uteč!" Na nic jsem nečekala, naházela do tašky pár věcí a zmizela. Když jsem otevřela dveře, naproti stála ona podivínská sousedka. Natažené ruce, zavřené oči a něco si mumlala. Na setinu vteřiny oči otevřela a pohledem mě vyzvala, abych co nejrychleji utíkala pryč.

Vím, že mě zachránila sousedka

Pokývla jsem hlavou a zmizela. Jela jsem k rodičům, kde jsem byla v bezpečí. Viktor se mě snažil nespočetněkrát kontaktovat, ale já už mu nevěřila. Vím, že jsem tu noc dostala šanci od něj odejít. Do bytu jsem se už nikdy nevrátila a začala od nuly. Po pár měsících jsem naši sousedku náhodou potkala.

Míjela mě na ulici, když náhle zpomalila, zadívala se mi do očí a opět lehce pokývala hlavou. Projel mnou mráz. S děkovným pokýváním hlavy jsem jí pohled oplatila a šla dál. Vím, že jí vděčím za možnost utéct. To ona nějakým záhadným způsobem držela Viktora při zemi. I když černé magii nefandím, tentokrát jsem za ni byla ráda. Zachránila mi život.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články