Facebook
Instagram
Adéla věřila, že jí karty mohou předpovědět budoucnost. Upnula se na jeden výklad tak, že neviděla nic jiného. Osud s ní měl ale jiné plány.
Vždy jsem milovala všechny věci, které byly v něčem jiné. Od babičky jsem si v pubertě vyprosila jako dárek k narozeninám tarotové karty a učila se v nich číst. Časem jsem k nim přidala další činnosti spojené s magií. Začala jsem se věnovat meditacím, napojení na vyšší sílu a zkoumání sama sebe. Milovala jsem ten svět. Přišlo mi, že je v něm bezpečno. Cokoliv si člověk přál, se mu splnilo. Na téhle myšlence jsem si postavila svět.
Opustil mě přítel
Hojně jsem také navštěvovala ty, kteří pracovali s energií, karmou a minulými životy. Ke kartářkám jsem chodila téměř denně. Měla jsem měsíčně určenou částku, kterou jsem do návštěv u nich hodlala investovat. A nebyly to malé peníze. Když jsem se stavila u další vyhlášené kartářky, předpověděla mi, že se mi v 25 letech narodí dvojčata. To mi bylo něco přes 20 let. Byla jsem nadšená! Partnera jsem měla, a tak zbývalo než se těšit na zářivou budoucnost.
Jenže jak to u mladých lidí bývá, nevydrželo nám to. Před třemi lety přítel odešel za jinou a já se dlouho utápěla v depresích. Každý den jsem se opíjela, vymetala bary a posílala mužům své nahé fotky, abych upoutala jejich pozornost. Zkrátka jsem nevěděla, co se sebou, a netoužila jsem po ničem jiném, než aby mě někdo miloval. Nemiloval.
Stále jsem věřila, že se věštba naplní
Stále jsem však uvnitř chovala nezlomnou naději, že ta dvojčata do 25 let stihnu. Toužila jsem po nich a nestarala se o nic jiného. Povýšení v práci jsem odmítla, protože jsem ho podle svých úvah přece nepotřebovala. Vůbec mi nedocházelo, že mi k dvojčatům chybí muž. Každému jsem vyprávěla, že za dva roky budu rodit. Když se mě někdo zeptal, s kým ty děti budu mít, nevěděla jsem, jak odpovědět.
Tak jsem šla k další kartářce. Ta mi předpověděla, že do roka potkám muže, se kterým to bude velmi rychlé. Zase jsem tomu uvěřila a čekala. Nutno říct, že jsem nedělala nic pro to, abych někoho potkala. Zkrátka jsem počítala s tím, že je mi to předurčené. Zpětně si říkám, jestli jsem těm kartářkám nepodsouvala to, co jsem od nich chtěla slyšet. Vždy jsem tam totiž šla se zájmem o jediné téma.
Dnes už vím, že jsem měla jednat jinak
Myšlenka na to, že můj život se zanedlouho radikálně změní, mě neopouštěla. Byla jsem tak schopna zvládat všechny nezdary a stále se usmívat. Když se máte čeho držet, život je snazší. Když jsem oslavila 25. narozeniny a nic z toho nevyšlo, zhroutila jsem se. Tolik jsem lpěla na tom, co mi řekl někdo jiný, že jsem nevnímala okolí a život, který mi utíkal mezi prsty. Měla jsem do puntíku naplánováno, jak bude můj život vypadat, a ono to nevyšlo.
Nezbylo mi nic. Protože vše, co jsem měla, byly právě ty plány. Dnes každému radím, aby si dával pozor na to, co od kartářky slyší. Aby si to nebral tolik k srdci. Musela jsem se naučit, že život ovlivňujeme každý den rozhodnutími, která děláme. A že nám nikdo na 100 % neřekne, co nás čeká. Dnes bych si přála vzkázat každé ženě, aby věřila hlavně sama sobě. Já se to teď snažím naučit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
