Facebook
Instagram
Pavla měla už jako malé dítě divný sen. Jednalo se o sen ve snu. Vždycky bylo všude hodně krve. Byla z toho jako malé dítě zmatená. Její matka tvrdila, že to bude mít nějakou spojitost s její dospělostí. Nakonec se sen postupně vytrácel. Znovu se vrátil po letech, v době, kdy otěhotněla. Nakonec se ukázalo, proč se jí sen zdál.
Nikdy jsem nevěřila, že to, co se nám lidem zdá, se může vyplnit nebo že se snad jedná o nějaké varování. Brala jsem to prostě na lehkou váhu.
Sen o zlém snu
Jako malé holce se mi čas od času zdál sen. Byl to sen o tom, jak jsem dospělá a mám zlý sen. V tom zlém snu jsem neustále viděla někde krev. Byly to různé střihy daných okamžiků. Jednalo se třeba o to, že jsem někde na operačním sále. Proč tam jsem, ve snu vidět nebylo. Jen tam byli lidé v bílých pláštích, které měli poseté krví.
Když jsem to jako malá holka vyprávěla mamce, snažila se mi vysvětlit, že to bude mít asi nějakou souvislost s mou dospělostí. Dokonce pořídila časem i snář, abychom to dokázaly nějak rozluštit. Když moje sny po čase trochu ustaly a byly spíš nárazové, matka od toho upustila. Jen vždycky říkala, abych byla v životě opatrná.
Zlý sen se skutečně vracel tak maximálně jednou za dva měsíce. Jednoho dne to přestalo úplně. Bylo to v době, kdy jsem se od matky odstěhovala. Našla jsem si práci, bydlení a osamostatnila jsem se. Na svůj sen jsem si poté roky nevzpomněla. Brala jsem to jako součást svého dětství.
Pojítkem byla krev
Časem jsem si našla přítele. Radim byl hodný, velmi si přál děti. Já jsem na mateřské povinnosti nespěchala, ale ubezpečila jsem ho, že je to i moje přání. Nakonec jsme se o dítě začali pokoušet po čtyřech letech našeho vztahu. Po třech měsících jsem konečně otěhotněla. Už od začátku to bylo náročné těhotenství. Bylo mi pořád špatně. Velmi často se mi motala hlava. Největší část dne jsem trávila tím, že jsem ležela. Měla jsem velikou potřebu spát. S tím se vrátil můj sen. Akorát s tím rozdílem, že to nebyl sen o snu.
Čekala bych, že když jsem těhotná, bude se mi zdát o miminku, o tom, jaký bude porod. Místo toho, se mi zdál sen, jehož děj byl skoro vždycky stejný. Buď jsem někoho zastřelila a dívala jsem se na kaluž krve, nebo jsem byla jen účastníkem cizí vraždy. Jedno pojítko bylo stejné. Krev.
Varování, že potratím
Vzpomněla jsem si na matku, jak říkala, abych byla opatrná. Děsilo mě, že sen z dětství byl podobný tomu, co se mi zdál nyní. Sny byly vyloženě krvavé. O to bylo celé těhotenství horší. Měla jsem kvůli snům velmi narušené spaní. Zhruba v sedmém měsíci mě začalo velmi často bolet břicho.
Divný tlak, jako kdybych měla rodit. Nechtěla jsem být ta, co plaší a s každým zabolením jede do porodnice. Když přišla bolest, zkrátka jsem si lehla a čekala jsem, až to přejde. Jednoho večera mi bylo velmi špatně. Dokonce jsem samým vyčerpáním usnula. V ten den se mi zdál znovu sen, jak jsem na operačním sále s lékaři v zakrvácených pláštích.
Vzbudila jsem se, bolest se už nedala vydržet. Odhrnula jsem peřinu a zjistila jsem, že ležím v kaluži krve. Volala jsem okamžitě sanitku. Odvezli mě do nemocnice. Šla jsem na sál. Všude kolem mě byli doktoři v bílém. Všude byla krev. Potratila jsem. Od té doby se mi sen už nezdál. Musím se z toho nejprve vzpamatovat, než se pokusíme znovu o miminko. Nepodceňujte své sny!
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
