Facebook
Instagram
Petr se oženil s Karolínou v den jejich ročního výročí. Chtěli se vzít, přestože kvůli koronaviru nemohla být svatba taková, jakou si přáli. Petr ale netušil, co má Karolína v plánu.
Karolínu jsem poznal loni jedenáctého listopadu a hned jsem se do ní zamiloval. Na Vánoce už bydlela u mě a já měl pocit, že ji znám celý život. Bylo to trochu klišé, ale na Valentýna jsem ji požádal o ruku.
Byl jsem v tom až po uši
Tehdy moje máma říkala, abych trochu zpomalil, ale já ji neposlouchal. Měl jsem oči jen pro Karolínu. Ona do mě byla také zamilovaná a společně jsme plánovali svatbu. Jak začala první vlna koronaviru, Karolína plakala, že svatby určitě zakážou úplně a my se letos nevezmeme.
Moc jsem ji chtěl za ženu
Napadlo mě, že bychom se mohli vzít na naše výročí. 11. 11. 2020 je pěkné datum, i když to vycházelo na středu. Hlavně jsem myslel, že už bude po pandemii. Přišla ale druhá vlna a Karolína opět panikařila. Já to odkládat nechtěl, chtěl jsem si ji už vzít. Nakonec i ona usoudila, že svatba je jen o nás dvou.
Svatby se mohlo účastnit jen deset lidí. Abychom to nekomplikovali, vzali jsme jen naše rodiče. Plánovali jsme, že až se situace uklidní, uspořádá se párty i pro zbytek rodiny a kamarády. Když jsem čekal u oltáře a začala hrát hudba, nemohl jsem se dočkat, až Karolínu uvidím. Když ale vešla, zhrozil jsem se. V ruce držela telefon směrem dopředu, a když byla v půlce uličky, otočila kameru na sebe a mávala na kamarádky. Bylo to nesmírně trapné.
Zkazila celou svatbu
Došla ke mně, usmála se, opřela telefon o okno a natočila ho na nás. „Co děláš?“ zeptal jsem se zaskočeně. Ona zašeptala, že jí bylo smutno a slíbila, že udělá živé vysílání pro kamarádky. V tu chvíli jsem to ještě toleroval, byl jsem šťastný, že se žením. Ona s tím ale nepřestala. Když jsme se podepisovali, měla už telefon u sebe. V autě také, a když jsme dojeli k našim na oběd, postavila ho na stůl.
Nikdo jí nic neřekl. Já bojoval s tím, jestli se to zdá přehnané jenom mně. Po obědě zmizela do pokoje, zatímco já se bavil s rodiči. Po půl hodině jsem pro ni šel, že mě to už nebaví. Její rodiče už chtěli jet domů a můj táta usnul. Doma jsme se místo svatebních radovánek pohádali a ona opět skončila s telefonem v ruce.
Od toho dne se nám nějak nedaří zharmonizovat manželství. Pořád mi vyčítá, že kdybych nepospíchal, mohli jsme to odložit a mít tam všechny lidi, co chtěla. Já jí dokola vysvětluji, že jsem si bral ji, ne její kamarádky. Neklape nám to a já toho začínám litovat.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
