Anna (31): Pohádali jsme se kvůli obědu tak moc, že přítel odešel k matce a nechce se vrátit

Anna (31): Pohádali jsme se kvůli obědu tak moc, že přítel odešel k matce a nechce se vrátit

Na Annu toho bylo poslední dobou hodně, přesto se snažila fungovat. Když pekla o víkendu kuře, nečekala, co se z obyčejného obědu vyvine. Přítel ji svým chováním nepříjemně překvapil.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 15. 11. 2020 15:00

Poslední dobou jsem se necítila ve své kůži. Každý den jsou v televizi negativní zprávy, mám strach o svou rodinu a s přítelem Honzou to také nebylo moc růžové.

Holt je teď vše zavřeno

Přesto jsem se snažila, abychom spolu fungovali, i když spousta věcí, které jsme dřív dělali, je zakázána. Rádi jsme chodili do posilovny nebo bazénu. Pravidelně jsme navštěvovali naši oblíbenou hospůdku a hráli šipky.

Našla jsem jiné způsoby

Tak jsem alespoň vymyslela, že budeme cvičit doma nebo chodit na procházky, šipky jsme nahradili kartami a pár dní to fungovalo, pak začal být Honza protivný. Nic se mu nelíbilo, všechno ho štvalo a já pořád udržovala dobrou náladu, i když jsem toho sama měla plné zuby.

O víkendu jsem si řekla, že upeču kuře. Dělám ho několikrát do měsíce a vždycky si na něm pochutnáme, ale tentokrát měl Honza plnou pusu řečí. „To kuře není hotové!“ řekl a odstrčil talíř, že to jíst nebude. Rychle jsem ochutnala jeho porci a byla stejně dobrá jako vždycky. „Co povídáš, však je dobré,“ řekla jsme mu, ale Honza začal nepříčetně vyvádět.

Něco mu přelétlo přes nos

„Když říkám, že není hotové, tak není hotové. Maso má jít od kosti, ale tady od kosti nic nejde!“ odvětil a vstal od stolu. Takové urážky se mi ani trochu nelíbily, ale uklidnila jsem ho, že mu to dám ještě na chvíli do trouby. Honza seděl v obýváku, nervózně pohupoval nohou a každé dvě minuty nahlas vzdychl, že má hlad. „Co jsi dělala od rána, že jsi nestihla ani upéct kuře?!“ Naštvaně koukal do zdi.

Za dvacet minut jsem jeho porci vyndala, ale jemu to pořád nebylo dost dobré. „To kdybych věděl, tak jedu na oběd k mámě,“ pokračoval a v tu chvíli jsem bouchla do stolu, že toho mám dost. Honza odešel, pak jsem slyšela, jak zabouchly dveře, a když jsem mu volala, řekl, že jel k mámě, u které teď bude. Kdy se vrátí mi nesdělil a na brzký návrat to nevypadá. Já byla první den naštvaná a pak se mi normálně ulevilo. Samotnou mě překvapilo, jak jsem se vnitřně uklidnila a stále mi vůbec nechybí. Už tam bydlí osmý den a čeká asi, kdy budu prosit, aby se vrátil, to se ale nestane. Mně je teď takhle dobře.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články