Facebook
Instagram
Pepa si zvykl na to, že se svou manželkou nespí tak často jako kdysi. Jenže frekvence jejich radovánek se postupně snížila jen na jeho narozeniny a Vánoce. Jak to prožívá?
Když mi Ivana v mládí řekla: „Počkej si až na narozeniny“, zatímco jsem se ji snažil zlákat do ložnice, byla to sranda. Oba jsme se zasmáli a šli jsme na věc. To jsem ale nečekal, že to bude později opravdu tak.
Dříve to tak nebylo
Jestli si to vybavuji správně, tak ještě kolem mojí čtyřicítky jsme spolu spali normálně. To znamenalo třeba třikrát za měsíc. Tenkrát jsem si říkal, že to je málo, ale Ivana víc nechtěla. Co bych za to teď dal. Postupem času mi přišlo, že se se mnou Ivana hádá častěji a je schválně déle uražená. I když jsem se jí omluvil, říkala, jak hluboce se jí vše dotklo a že potřebuje pár dní na uklidněnou. To nikdy předtím neříkala.
Pořád měla výmluvy
Začal jsem si všímat, že jediný, kdo se snaží o nějaké intimnosti, jsem já. Ona sama se do toho nehrnula a nejednou jsem slyšel, jak nahlas vzdychla, jak kdyby ji to obtěžovalo. Já ale doufal, že jí milování zlepší náladu a vzpomene si, jak ji to vždycky bavilo. To se ale nestalo. Někdy svolila jen pod podmínkou, když udělám nějakou domácí práci, pak už ani to ne.
Vždycky byla buď naštvaná, unavená, nebo nemocná. Také k nám často zvala svou sestru, se kterou si povídaly tak dlouho, až jsem z toho usnul.
Chybí mi to
Jediné dva dny v roce, kdy mi chtěla udělat radost, byly právě moje zmiňované narozeniny a Vánoce. A myslím si, že o těch Vánocích to vzniklo jenom proto, že se cítila trapně. I přes to, jak se chovala, jsem jí totiž koupil šperk, knihu, parfém a wellness pobyt a ona pro mě měla sadu ponožek a sprchový gel.
Poté se usmála, že největší dárek dostanu v ložnici a opravdu se předvedla. Tím to začalo. Pak byl zase pokoj, a když jsem měl narozeniny, žádný dárek mi nedala, jen mě zavlekla zase do ložnice. Byl jsem šťastný, že máme opět aktivní milostný život, ale k mojí smůle, to Ivana dělala jen v tyto dva dny.
A takto to praktikuje už třetím rokem. Zbytek roku má pořád „něco“, kvůli čemu nemůže, nebo se jí nechce. Snažím se dělat hezkou atmosféru, svíčky, hudba, někdy to i vypadá, že by se mohlo zadařit, ale marně. Nejhorší je, že mám narozeniny první týden v únoru a zbytek roku čekám a doufám. Teď se třeba těším, protože už brzy budou Vánoce.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
