Petra (29): Expřítel vám psal, že mě chtěl požádat o ruku a já mu to zkazila? Pravda je jiná

žena v zimě
Zdroj: Freepik.com

Pamatujete si na pana Aleše, který chtěl romanticky požádat partnerku o ruku, ale sešlo z toho? Když si slečna Petra přečetla, co o ní její bývalý přítel veřejně píše, rozhodla se uvést věci na pravou míru.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 18. 02. 2021 06:30

Když mi kamarádka poslala odkaz na příběh, který psal můj bývalý, nevěřila jsem svým očím. Ale vlastně mě to ani nepřekvapilo, protože on byl vždycky teatrální a samozřejmě za všechno mohli ostatní.

Volal mi, ať se hezky upravím

Pravda je, že jsme na začátku vztahu neměli žádný problém. To až o pár měsíců později se začal Aleš vybarvovat. Nikdy se nezajímal o to, co chci dělat já, jeho nápady byly jediné správné. Mně to tehdy nevadilo, jsem přizpůsobivý člověk a udělala bych tenkrát cokoliv, abychom byli šťastní.

Ten den mi volal, že mě vyzvedne, ať se hezky upravím. Nechtěl mi prozradit, o co jde, tak jsem si šla dát sprchu, vyfénovala jsem si vlasy a pěkně jsem se oblékla. Aleš ale přišel ve sportovním a v ruce držel běžky. „To koukáš, co?“ řekl. Nevěděla, co říct. V životě jsem na nich nestála, ale nechtěla jsem mu kazit radost, tak jsem se šla převléknout.

Výlet hrůzy

On nervózně postával u dveří: „Už jsi? Můžeš si pospíšit?“ A já jsem se držela, abych na něj nekřikla, že mi to mohl říct dopředu. Nicméně jsme s úsměvem dojeli k lesíku. A tam to začalo.

Aleš mi nic nevysvětlil, nasadil si běžky a jel. Prosila jsem ho, ať se vrátí a pomůže mi, a on koulel očima, že tohle zvládne každé malé dítě. Nakonec přijel, pomohl mi a zase se rozjel. Jeho tempu jsem nestačila, nešlo mi to, boty mě tlačily a připadalo mi, že se mnou závodí.

Choval se jako blázen

Kolem byla tak krásná krajina a já jsem se jí ani nemohla pokochat, protože Aleš se každou chvíli otáčel a z dálky na mě řval: „Jedu, jedu, makej, proboha, takhle tam nedojedeme!“ No a pak mě chytla křeč a musela jsem si sednout. Držela jsem si lýtko a on zase hulákal: „Ježiš, co zas?“ Tak jsem na něj už také vyjela, že mám sakra křeč, jestli nemůže počkat, a on rozhazoval rukama, že to teda jako nemůže.

Křičel na mě, že zdržuji, a já jsem ho pobídla, aby jel radši sám, že ho dojedu svým tempem. S tím on ale nesouhlasil, místo toho začal útočit. „Zvedni ten zadek a pohni. Nebuď líná.“ Hrozně jsme se pohádali a já jsem mu řekla, že se mu celou dobu podřizuji, tak by se alespoň pro jednou mohl on podřídit mně.

Na to konto se mi vysmál a řekl, že když se mi to nelíbí, tak mohu klidně jít. Tak jsem šla. Když po hodině přišel, byla jsem celá vymrzlá a chtěla jsem si promluvit o tom, co se stalo, ale marně. Aleš neodpovídal, vysadil mě doma a už jsme se neviděli. To, že mě má v plánu požádat o ruku, jsem se dozvěděla až z jeho článku. Zaplať pánbůh, že to neudělal. Já nejsem žádná fiflena, ale co je moc, je moc. Takže takhle to bylo.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články