Petra (60): Zatímco doktoři bojovali o můj život, já jsem prožívala něco neuvěřitelně krásného

Je to téměř deset let, co mi zemřel manžel Pepa. Byla to nešťastná náhoda, která ho stála život. Od té doby jsem si nedovedla život příliš užívat.

Mohlo by Vás zajímat:

Livie (45): Můj přítel odcházel z tohoto světa. Pak se stalo něco, co ho přivedlo zpět

Náhle jsem pocítila bodavou bolest

Zůstala jsem vlastně sama. Naše dcera Jana byla jediná, kdo za mnou občas s vnukem jezdil. Syn se od smrti otce neobtěžoval ukázat. Do toho se na mně začal podepisovat věk. Před pěti lety mi lékaři objevili srdeční vadu. Snažili se ji léčit pomocí medikamentů.

Jenže jednoho dne se mi velmi přitížilo. U srdce jsem cítila bodavou bolest, kterou jsem dosud neznala. „Už si pro mě jde zubatá,“ napadlo mě. Rychle jsem vytočila záchrannou službu. Než přijela sanitka, ani nevím proč, jsem si vzpomněla na maminku a její slova: „Až ti jednoho dne bude nejhůř, věř mi, že za tebou Pepa ještě přijde. Možná v jiné podobě, ale přijde.“

V ten moment se mi začalo velmi špatně dýchat. Ležela jsem na zemi, když vtom jsem viděla, jak se ke mně někdo sklání. Strach, který se mě před chvílí zmocňoval, byl najednou pryč. Byl to totiž Pepa. Tichým hlasem řekl: „Všechno bude dobré, neboj se, hlavně vydrž.“ Pak už si jen matně vybavuji, jak někdo buší na dveře.

Mohlo by Vás zajímat:

Evelína (32): Zažila jsem něco jako klinickou smrt. To anděl mě poslal zpět na zem

Manžel s anděly mě provedl minulostí

Musela jsem podstoupit velmi náročnou operaci srdce. Ležela jsem na jednotce intenzivní péče. Sama jsem si nebyla jistá, jestli spím nebo bdím. Skutečností ale bylo, že jsem zase viděla Pepu. Přišel k mojí posteli. Nebyl tam ale sám. Měl kolem sebe anděly. Nevím přesně, kolik jich bylo. On působil jako jejich pán.

Andělé mě vzali pod svá křídla a přenesli do překrásných vzpomínek. Byla jsem zpět v době svého dětství. Chvíli jsem si hrála s rodiči. Pak jsem se zničehonic ocitla na střední škole v prváku, kde jsem se poprvé zamilovala. Další krásnou vzpomínkou bylo, když jsem porodila dceru. Znovu jsem si prožila moment, kdy mi ji doktoři dali poprvé do náručí.

Za další okamžik jsem na sobě měla svatební šaty a říkala své ano Pepovi. Najednou jsem stála někde v černém prostoru. Andělé i Pepa zmizeli. Srdce mi rychle bušilo. Nevěděla jsem, zda jsem ještě pořád na zemi, nebo už někde tam „nahoře“ s Pepou. Ten se ale záhy objevil a objal mě. „Moc rád jsem tě viděl, ale ještě se na chvíli rozloučíme. Tvůj čas ještě nenadešel. Miluju tě,“ řekl a byl pryč.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (32): Můj anděl strážný mě ochránil lépe než vlastní otec

Vrátila se mi chuť do života

V ten moment jsem se probudila. Trvalo mi, než jsem se zorientovala, kde vlastně jsem. Nad sebou jsem viděla několik obrysů. Obraz se mi postupně zostřoval a mně došlo, že to jsou doktoři. Jeden z nich řekl: „Máme ji! Je zpátky! Žije!“ Až když jsem se dostala z nejhoršího ven, pustili ke mně dceru. „Mami, ty jsi nám dala. Skoro to vypadalo, že jsi umřela, víš to?“ rozbrečela se.

Já jsem se usmála. „Proč se směješ?“ zeptala se dcera. „Kdybys jenom tušila, kde jsem byla, zatímco jste měli strach, že umírám. Pepa mě vzal zpátky do minulosti,“ svěřila jsem se jí. Jana na mě koukala, jako bych spadla z višně. Těžko se to vysvětluje někomu, kdo to nezažil. Já jsem díky tomuto zážitku znovu dostala chuť do života. A smrti už se nebojím.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (55): Poznala jsem svého anděla strážného. Celý život jsem na něj nevěřila, nakonec mi pomohl v nouzi

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.