PORADNA: Po letech péče o rodinu už nemám z ničeho radost. Dejte si tři úkoly a bude lépe, radí koučka

Podobný problém řeší i paní Radka. "Je mi 35 let, jsem vdaná a mám dvě děti v předškolním věku. Docela dlouho jsem byla na mateřské, manžel trávil dny v práci a já teď do jedné také nastoupila. Je to pořádný fičák, nic nestíhám, vlastně celé dny jen jedu podle plánu a odškrtávám si, co všechno je potřeba udělat a zařídit, takže pro sebe nemám prakticky žádný čas," nastiňuje situaci mladá maminka.

"To mi ještě přijde vcelku normální, má to tak určitě spousta žen od rodiny. Co je ale horší, přistihla jsem se, že je mi všechno jedno, nebo jak bych to řekla, chybí mi emoce, přijde mi, že z ničeho nemám radost, nic mě nerozhodí, maximálně se cítím unavená a mám pocit 'vlezte mi všichni na záda'. To mě trošku zaráží. Dřív jsem měla radost z maličkostí, těšila se na různé věci, nebo mě něco rozplakalo, naštvalo. Dneska jako bych necítila nic. Je to normální? Co s tím?" ptá se.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Chceme svatbu bez rodičů, ale bojíme se jejich reakce. Nemějte výčitky a řekněte jim to až zpětně, radí koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Milá Radko, je to naprosto normální. Váš životní rytmus se poprvé změnil s příchodem dětí, tedy poprvé s prvním dítětem, podruhé s druhým (to už bylo trošku snadnější, protože jste věděla, do čeho jdete). Váš denní rytmus se zcela podřídil dětem, jejich potřebám, péči o ně. Děti jsou nyní větší a vy řešíte novou roli - část dne se o děti starají paní učitelky ve školce a vy máte práci. Jenže po příchodu domů vás čeká druhá práce, vaše děti se celý den těšily na maminku, se kterou byly zvyklé trávit dny, byla pro ně jistotou, ať se dělo, co se dělo, takže chtějí a vyžadují vaši pozornost. K tomu všemu jsou samozřejmě úkoly „klasické“, jako je úklid, vaření, nákupy...

Nepíšete, jak moc či málo se zapojuje tatínek dětí do péče o ně a domácnost. Určitě bych doporučila zastavit. Zastavte se, nadechněte se, dejte si třeba vanu plnou pěny, udělejte si čas sama na sebe, na to, abyste se mohla zamyslet nad následujícími dotazy: Jak vám může tatínek dětí pomoci s péčí o ně? Jak vám může tatínek od dětí pomoci s domácností? Je někdo další (babička, teta, kamarádka), kdo vám může pomoci, např. vyzvednout děti ze školky?

Nebojte se říci si o pomoc, ono je těžké se nabízet. Berte to ze své pozice, třeba by vás i napadlo, že například vaše sestra, máma nebo kamarádka potřebují pomoc, ale měla byste strach, že když jim to navrhnete, že se naštvou, protože třeba je to pro ně v pořádku, a pak by měly pocit, že je vidíte jako nestíhající. To, že vám tedy aktivně nikdo pomoc nenabízí, je v pořádku. O pomoc si máme říct, když ji chceme, pak má teprve smysl. Takže si naplánujte, co přesně a od koho by vám pomohlo, a neváhejte o pomoc požádat. To je první úkol.

Ten druhý je o domácnosti. Jako máma na rodičáku jste byla zvyklá mít vše tip ťop, jenže teď jste valnou část dne v práci, a tak logiky vše nestihnete tak, jako jste stíhala dříve. Nebojte, on ten prach či vysátí nebo pračka neuteče, nemá nožičky, opravdu nemusíte mít neustále vše tip ťop. Naplánujte si max. dva dny v týdnu po max. dvou hodinách na úklid.

Děti už jsou větší, svoje pokojíky a hračky by si měly uklízet samy a vy si opravdu stanovte ty dva dny a max. dvě hodiny a co stihnete, tak stihnete, co nestihnete, tak uděláte příště. Do diáře si dejte „radosti“, dejte si tam kávu s kamarádkou, divadlo s dětmi, romantickou večeři s mužem, vanu plnou pěny jen pro vás, čas s knížkou jen pro vás, cvičení jen pro vás… Abych to shrnula - nebuďte na sebe přehnaně přísná. Mějte se ráda, dopřejte si každý den aspoň dvě radosti. Dejte si do diáře aspoň dvě věci, které vám dělají fakt radost, a věřte, že to mechanické odškrtávání bude rázem veselejší.

Třetí úkol je plánování. Plánujte si nejen na další den, ale na měsíc a měsíce dopředu. Naplánujte si wellness s mužem, romantické rande s mužem, výlet bez dětí, výlet s dětmi. Dávejte si do diáře co nejvíce radosti. Protože jednou, až budete na smrtelné posteli, vůbec nebude záležet na tom, že jste měla uklizeno a všechny úkoly hotové včas, bude záležet na tom, co jste prožila, jak jste si užila hraní s dětmi, jak jste si užila hezké chvíle se svým mužem, jak jste si užila hezké chvíle s kamarádkou… Tak na to při psaní úkolů nezapomínejte - každý den aspoň dvě malé radosti.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Babička upřednostňuje vnučku z bratrovy strany. Za vším hledejte strach, vysvětluje koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.