PORADNA: Rád bych daroval byt synovi, ten ale odmítá věcné břemeno. Koučka radí, jak se dohodnout

PORADNA: Rád bych daroval byt synovi, ten ale odmítá věcné břemeno. Koučka radí, jak se dohodnout
Zdroj: Pexels

Rodina je většinou prostředím, v němž se jednotliví členové cítí v bezpečí a vzájemně si důvěřují. Někdy to proto může svádět k tomu, že není třeba mezi sebou uzavírat smlouvy, ale stačí ústní dohoda. Co když ale jeden člen na písemní formě dohody trvá, zatímco druhý ji odmítá? Tomu se v aktuálním pokračování poradny věnuje koučka Sylvie Mobagi.

Tereza Švandová
Tereza Švandová 08. 09. 2022 11:30

Podobný případ potkal i pana Jaroslava. Ten by rád přepsal svůj byt na syna, ale má jednu podmínku, chtěl by do smlouvy zapsat věcné břemeno, aby mohl byt dál užívat.

"Když jsem to synovi navrhl, mávl nad tím rukou, že jsme přece rodina a nic takového není potřeba. Že je přece jasné, že tam dožiju," svěřil se Jaroslav, který sice nemá obavu, že by ho syn z bytu v budoucnu vyhodil, ale potrpí si na pořádek a jasně vyhraněné záležitosti. "Jak to synovi říct tak, aby se nenaštval? Aby pochopil, že pro můj klid je to důležité?" táže se Jaroslav.

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Přepis bytu na syna se uskuteční pomocí darovací smlouvy, bez ní přepis nelze provést. Listina se tedy stejně bude sepisovat. Věcné břemeno rozhodně do listiny doporučuji zapsat. Když syn mávne rukou, že písemné dohody nepotřebujete, určitě synovi vysvětlete, že i vy to vnímáte stejně, ale nikdy nevíte, co se stane v budoucnu. A byť si přejete, aby vše šlo podle plánu, osud někdy zasáhne a může se stát cokoliv. A existují případy, kdy právě věcné břemeno může rodinný majetek zachránit.

Někdy se lidé nechtěně, v dobré víře, že někomu věřili, dostanou do různých nevýhodných finančních situací. Nelze nikdy dopředu říct, že nám se to nestane. To, že se to nestane, si říkali všichni ti, kteří dnes mají u cest náhrobky. Jistě to nikdo z nich neplánoval. Stejně tak se nedá naplánovat ani případ finanční, který popisuji výše.

Synovi doporučuji vysvětlit, že to není pojistka jen proto, že by ho mohlo napadnout vás vyhodit (to se určitě bát nemusíte, protože v takovém případě existuje institut právní na to, abyste si dar vzal zpět), ale právě pro případy, které nyní neumíte nikdo předvídat. Je to ochrana nejen vás, ale i vašeho syna.

Na druhé straně mě napadá otázka, pokud se syn má naštvat kvůli takové samozřejmosti, je opravdu na místě přepis provádět? Do doby, kdy jsme na tomto světě, určujeme, co bude, a co ne, a to, co se děje, až přejdeme na druhý břeh, poměrně jasně vyjasňuje dědické právo. Pokud máte obavy tohoto charakteru, tak mě by zajímalo, jaké máte motivy k tomu přepis provést?

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články