Roman (31): Pátek třináctého mě neděsil, pak ale nastal zlom. V obávaný den mě zle vyučil Fantomas

Roman (31): Pátek třináctého mě neděsil, pak ale nastal zlom. V obávaný den mě zle vyučil Fantomas
Zdroj: Freepik

Pátek třináctého podle mínění některých lidí nosí smůlu. Roman na pověry dlouho nevěřil. Pak však v jeho životě došlo právě v tento osudný den k události, již z hlavy hned tak nevyžene.

Jan Švanda
Jan Švanda 01. 01. 2023 19:00

Pátek třináctého. Den, který je v Česku i jiných zemích považován za nešťastný a přinášející smůlu. „Jenom pověra,“ kroutil jsem pokaždé hlavou a s úsměvem na rtech uklidňoval každého, kdo se obávaného dne děsil. Jenže pak mě postihla událost, jež můj názor drobátko změnila.

Nechal jsem přes noc šperky v autě

Byl čtvrtek 12. ledna a já se vracel domů z práce. Jezdím modrým pick-upem, a protože manželka Radka chystala na pozítří narozeninovou párty, stavil jsem se cestou ještě v obchodním centru, abych jí sehnal nějaký dárek. Vsadil jsem tradičně na kosmetiku a pěkný šperk. Zalíbil se mi stříbrný náhrdelník a také jeden náramek. Zaplatil jsem je a chystal se na zpáteční cestu, když vtom mi zvonil telefon. Volala mi Radka, jestli bych ještě něco nenakoupil na oslavu, když jsem v supermarketu, že nás bude víc, než se původně očekávalo…

Vzal jsem tedy pár piv, lahve sektu, salámy, klobásy, sýry a další pochutiny. Pak konečně nasedl do auta a vyrazil domů. Bydlíme v malé obci v jednom menším činžovním domku. Zaparkoval jsem, a protože jsem byl už dost unavený, nechal jsem všechny věci v autě včetně dárku pro Radku. „Ráno to přenesu do baráku,“ říkal jsem si v duchu. Teď už moc dobře vím, jaká to byla chyba!

S Radkou jsme si večer ještě chvíli povídali a pak zalehli do postele, protože jsme toho měli oba za celý den dost. V pátek jsem měl dovolenou a probudil se tedy výjimečně až kolem deváté. Už večer se spustila pořádná chumelenice, a když jsem se podíval ráno z okna, bylo krásně nasněženo. Napadlo mě, že bych mohl odhrabat sníh z auta a rovnou přitom vyzvednout věci, které jsem včera nakoupil. „Lásko, zajdu na chvíli do auta,“ zakřičel jsem na manželku, která se zrovna líčila v koupelně.

Došel jsem ke kufru a hledal klíč, když mě upoutal nápis na zasněžené kapotě. Stálo v něm: „Byl jsem zde, Fantomas!“

Náhrdelník i náramek byly pryč

Od plic jsem se zasmál, vždyť v televizi nedávno opakovali známou sérii francouzských komedií s Louisem de Funésem. Pobavil jsem se a chystal otevřít kufr. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem ho včera zapomněl zamknout. Rázem mi vše docvaklo. Rychle jsem kufr otevřel a hned viděl, že je zle. Šperk i náramek byly pryč, navíc zmizela i basa sektu. Vypáčené nebo zničené nebylo nic, prostě jsem jen blbec zapomněl zamknout a nějaký zlodějíček toho využil.

Byl jsem na sebe hrozně naštvaný. Radce jsem o tom neřekl, náhrdelník jsem jí koupil nový, na tento den však jistojistě nezapomenu. Od oné události už uběhlo pár let, ale od té doby se mám v pátek třináctého vždy na pozoru. Dávám bedlivý pozor na sebe i své věci, naštěstí musím zaklepat, že mě od té doby nic podobného a zlého nepotkalo.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články