Romana (65): Odmítám vnoučatům nahrazovat jejich matku. Dcera mi dala nůž na krk

Když se nám s manželem narodily dcery, také jsme to nějak zvládli. Žádné hlídání u babiček neexistovalo. Zkrátka, muž pracoval a žena byla doma s dětmi. Dnešní doba to má zjevně jinak.

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (65): Zůstali jsme sami, přitom máme velmi početnou rodinu. Dohání mě to k šílenství

Nikdo o mě nestál

Když se dceři Lence narodila dvojčata, byla jsem šťastná dvojnásobná babička. Jezdila jsem za nimi už když byla Lenka v šestinedělí. Chtěla jsem jí ze začátku pomoci. Šlo spíše o to, uvařit nebo vyprat, aby měla čas pro miminka. Její manžel Karel se na mě ale moc netvářil. Zdálo se, že o moji pomoc nestojí.

Raději jsem se stáhla a vlastně mi to po dalším měsíci Lenka potvrdila. Karel prý chodí z práce unavený a chce mít klid. Moje přítomnost mu vadila, protože neměl soukromí. Já to respektovala a vždy jsem počkala, než mě sami pozvou. Holčičky rostly jako z vody a bylo vidět, že jsou to velmi živé dětičky.

Zhruba po dvou letech mě při jedné z návštěv Lenka požádala, zdali bych děti mohla od dalšího měsíce třikrát týdně pohlídat. Karel přišel o práci, našel si sice jinou, ale hůř placenou. Tak se domluvili, že Lenka půjde také na částečný úvazek pracovat, aby to doma utáhli. Já už byla rok v důchodu, takže to brala jako samozřejmost.

Mohlo by Vás zajímat:

Tamara (58): Snacha je na děti zlá, dokonce je i bije. Syn však tvrdí něco jiného

Babička na plný úvazek

Měla všechno domluvené a se mnou počítala zcela automaticky, aniž by se mě zeptala dopředu. Nepočítala ale s tím, že i já mám svůj život a že ji odmítnu. „Ty nám jako nepomůžeš? To si děláš srandu?“ vystartovala na mě. „Promiň, ale myslím si, že když utáhnete opasky, tak to zvládnete,“ řekla jsem velmi rázně.

Lenka se nevzdávala. „Jsi moje matka, musíš mi pomoct přece.“ „Ne, to nemusím. Já to také zvládla sama, když jste se narodily. Stačí, když nebudete utrácet za kraviny.“ Tvrdila, že se jedná pouze o rok, než jim budou tři a půjdou do školky. Já byla nezlomná, odmítám nahrazovat roli matky.

Vnoučata miluji, ale myslím si, že by se Lenka měla postarat sama. Když nebudou kupovat značkové oblečení a utrácet za nesmysly, do práce nemusí. Když jsem chtěla na začátku pomáhat, nikdo o to nestál a teď by mě potřebovali? Jde i o princip. Třikrát v týdnu celý den je prostě moc.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (70): Syn ani bývalá snacha nejeví zájem o dceru. Pečuju o ni já a manžel

Dala mi nůž na krk

Mám svoje koníčky, kamarádky. Od chvíle co manžel zemřel, dost se změnilo a žiji aktivně. Navíc holky jsou dost divoké a uhlídat je není zrovna lehký úkol. Moc péče jim nevěnovali a ony jsou dost neposlušné. Na můj vkus je to příliš mnoho zodpovědnosti. Lenka mi ale dala na výběr.

V případě, že jim pomůžu, můžu děti nadále vídat. Pokud si budu trvat na svém, mohu se rozloučit s myšlenkou, že bych do budoucna svoje vnoučata mohla vídat. Přijde mi to dost drsné. Budu to muset risknout, protože tento styl jednání se mi nelíbí. Takhle jsem ji nevychovala. Moje rozhodnutí je neměnné. Lenka ani Karel mi neberou telefony. Uvidíme, zdali jsem neudělala chybu.

Mohlo by Vás zajímat:

Iva (65): S manželem žijeme ve strachu. Bojíme se, že už neuvidíme své děti a vnoučata

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.