Růžena (55): Na duchy jsem nikdy nevěřila, ale události na chalupě mě přiměly změnit názor

Růžena (55): Na duchy jsem nikdy nevěřila, ale události na chalupě mě přiměly změnit názor
Zdroj: Freepik

Nadpřirozeno a duchové jsou pro spoustu lidí tabu. Nemyslí si, že něco z toho existuje. Paní Růžena byla stejná, své sestře, která na toto všechno věřila, se vždy vysmívala. Ale jednoho dne se ukázalo, že se možná mýlí...

Natálie Volfová
Natálie Volfová 07. 10. 2022 19:00

I když jsme dost odlišné, se sestrou Janou (58) mám opravdu blízký vztah. Ona je velmi duchovně založená. Věří na posmrtný život, duchy, osud a na spoustu dalších věcí, kterým jsem se já vždycky vysmívala.

Na duchy nevěřím

„Jak na to můžeš věřit, když to není vědecky dokázané?“ říkala jsem jí vždycky. „Nepotřebuji vědu, aby mi osvětlila věci, které jsou mezi nebem a zemí,“ odpovídala mi. Moc jsme se do rozhovorů o tajemnu nepouštěly, ještě bychom se pohádaly. A to nechtěla ani jedna z nás.

Byla jsem ke všem těmto věcem skeptická. Nechápala jsem, že tomu Jana může věřit. A že chodí na seance, kde se s podobně smýšlejícími lidmi snažila spojit s mrtvými. Strašně mi to připomínalo období, kdy jsme byly malé. Z legrace jsme si udělaly spiritistickou tabulku a chtěli se spojit s naší mrtvou babičkou. Nikdy to nevyšlo.

Koupili jsme starou chalupu

Před pár lety jsme si s manželem koupili chalupu. Byla moc krásná a velmi stará. Nacházela se na Šumavě, takže v bývalých sudetoněmeckých oblastech. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu žádat o pomoc Janu, ale v naší chaloupce se začaly dít zvláštní věci.

Dveře se zavíraly, i když u nich nikdo nebyl. Světla se občas vypla a rozsvítila, aniž bychom sáhli na vypínač. Bylo to prostě zvláštní. Nejdřív jsem všechno svalovala na vítr a výpadky elektřiny, ale to už přestalo pomáhat. Nejhorší bylo, když muž někam musel odjet a já zůstala v chalupě sama. To jsem byla pokaždé strachy bez sebe. A to i přes den. Na noc bych tam sama nezůstala ani za nic.

Musela jsem vyvolávat ducha

Proto jsem požádala o pomoc Janu. „Zkus tam zapálit šalvěj,“ radila mi. To jsem udělala a vůbec to nepomohlo. Další rada už byla lepší. „Zkus ducha vyvolat, jako když jsme byly malé,“ poradila. To jsem taky udělala. Byl večer a já jsem tedy poprosila ducha, jestli by nemohl z naší chalupy odejít. Přesně tak, jak mi to řekla Jana. Najednou se začal kývat lustr z jedné strany na druhou.

Bylo to děsivé, ale jak rychle to začalo, tak to i skončilo. Od té doby máme v chalupě pokoj. Je to zvláštní, ale možná má Jana s tím nadpřirozenem trochu pravdu. Teď, když jsem byla svědkem takovéto události, už nejsem tolik skeptická.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články