Diana (35): V bytě po prarodičích jsem nebyla sama. Věřím, že jejich duše tam stále žijí

Diana (35): V bytě po prarodičích jsem nebyla sama. Věřím, že jejich duše tam stále žijí
Zdroj: Freepik.com

Paní Dianě před časem zemřeli oba prarodiče. Když do jejich osiřelého bytu mladá žena po čase zavítala, měla intenzívní pocit, že tam není sama. Zničehonic se pustil šicí stroj nebo padaly obrazy.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 18. února 2021

Jako první zemřela babička, maminka mojí mámy. Nebylo to úplně nečekané, protože už měla svůj věk. Děda zůstal sám a bylo na něm znát, jak mu babička chybí.

žena
Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (45): Poprvé v životě jsem stála tváří v tvář duchovi. Nepopsatelný zážitek

Do bytu mě po dědově smrti přivedla náhoda

Scházel den po dni. Já jsem byla přesvědčená, že žalem a steskem. Zdravotně na tom totiž byl i ve svých 80 letech celkem obstojně. Přesto jsme po dvou letech strojili další pohřeb. Děda zemřel ve spánku u sebe doma.

Dlouho nebylo jasné, co s bytem po prarodičích uděláme. Rodina ho prodat nechtěla, ale ani se nenašel nikdo, kdo by v něm chtěl bydlet. Tak jsme to zatím nechali volně běžet. Byt podělila coby jediná dcera moje máma. Dala mi od něj klíče a požádala mě, abych tam čas od času zašla zalít květiny a vyvětrat.

Nakonec mě tam ale zavála náhoda. Koupila jsem synovi kostým na karneval, který potřeboval opravit. Jenže můj šicí stroj se rozhodl stávkovat. Vzpomněla jsem si, že babička jeden funkční doma měla, protože šila docela často. Sedla jsem tedy do auta, že zajedu opravit kostým do bytu prarodičů. Měla jsem v plánu s tím rovnou spojit i zalévání květin.

Hana (29): Po smrti babičky se mi o ní stále zdálo. Teď se mi snaží něco sdělit
Mohlo by Vás zajímat:

Hana (29): Po smrti babičky se mi o ní stále zdálo. Teď se mi snaží něco sdělit

Zaslechla jsem zvláštní rány z obýváku

Když jsem do bytu přišla, cítila jsem z něj babičku. Měla takové stařecké pižmo. Šla jsem rovnou k šicímu stroji. Moji pozornost ale náhle upoutaly uvadající květiny. Natočila jsem si v koupelně vodu do konvičky, obešla jsem celý byt a všechny zalila. Když jsem se vrátila k šicímu stroji, měla jsem zvláštní pocit, že je něco jinak.

Začaly mi padat oči, a tak jsem si šla připravit kávu. Stála jsem v kuchyni a čekala jsem, až se uvaří voda, když tu jsem zaslechla rány. Běžela jsem do obýváku a s otevřenou pusou jsem zírala kolem sebe. Všechny obrazy, na něž moje máma kdysi nakreslila prarodiče, popadaly na zem.

Ostatní obrazy, například s květinami nebo zvířaty, zůstaly na stěně. Klekla jsem si a spadané obrazy posbírala. Hlavou se mi honilo, co se mi tím kdo snaží říct. Nebyla to zcela jistě náhoda, že spadly zrovna tyto obrazy. Šla jsem si zalít kávu, ale sotva jsem dorazila do kuchyně, moji pozornost upoutal další zvuk.

žena, hřbitov
Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (26): Večerní focení na hřbitově změnilo můj pohled na zmrtvýchvstání

Místo strachu mě zaplavila láska

Šicí stroj se sám pustil. Je pravdou, že do zásuvky jsem ho stihla dát, než jsem se šla věnovat květinám. Přesto to bylo divné. Sotva jsem k němu usedla, sám se vypnul. Pak jsem na pár vteřin ucítila, jako by kolem mě někdo prošel a pohladil mě po rameni.

Místo toho, abych vzala nohy na ramena, jsem si ten moment užívala. Určitě to byl jeden z prarodičů. Neměla jsem pocit, že bych byla v nebezpečí. Naopak. Cítila jsem jen obrovskou lásku.

Když jsem opravila kostým, ve dveřích jsem z náhlého popudu šeptla: ,,Ahoj babi a dědo, brzy zase přijdu.“ Jako na znamení problikla žárovka v chodbě. Když jsem se do bytu další týden vrátila, všude bylo rozsvíceno. Věřím, že duše milovaných prarodičů tam stále bydlí.

žena
Mohlo by Vás zajímat:

Evženie (29): Pořídila jsem si ve vetešnictví starý porcelánový set. Nestačím se divit jeho moci

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Škola líčení: Vizážistka Diana Vitikačová radí, jak na rychlý denní make-up do školy či do práce

Další články