Facebook
Instagram
Pro někoho je mateřství největší smysl života, pro jiného ne. Sandře nikdy netikaly biologické hodiny a nepřipadala si kvůli tomu divná. Až poslední dobou, kdy na ni každý tlačí a ptá se, když už bude mít dítě, přiznala, že nechce nikdy otěhotnět a stala se terčem pomluv.
Vyrůstala jsem se dvěma sourozenci a pamatuji si, že to byl docela boj. Neměli jsme velký byt a všichni tři jsme spali v jednom pokojíku. Mám sestru a bráchu a jsem z nich nejstarší. Když mi bylo čtrnáct, vadilo mi, že jsem místo s kamarádkami musela chodit se sourozenci na hřiště. Neustálé hlídání mi lezlo na nervy a někdy jsem je musela brát i sebou.
Nevím, jestli tohle může za můj postoj k dětem teď, ale netoužím po tom mít děti. Nikdy. Od šestnácti beru antikoncepci a před pěti lety jsem přešla na nitroděložní tělísko. Kdyby se nedej bože stalo, že bych i přesto otěhotněla, vím zcela jistě, že bych si to nechala vzít.
Děti mám ráda, ale jen na chvíli
Není to tak, že bych děti neměla ráda, jen nechci svoje. Všechny moje kamarádky už dávno porodily a když se s nimi vidím, ráda si s dětmi pohraji, ale vím, že za dvě hodiny odejdu k sobě domů a budu mít klid. Ony na mě vždycky naléhaly, že musím taky, a já se vždycky vymluvila, že nám to nejde. Můj přítel Radek byl dlouhá léta stejného názoru, ale poslední dobou občas nadhodí, že by to nebylo špatné. Máma s tátou už to vzdali, těm jsem to oznámila dávno, a naštěstí ségra děti má a bráchovi se narodí co nevidět miminko, takže rodiče nijak nestrádají.
Jednou odpoledne jsem se sešla s kamarádkami v kavárně. Tentokrát přišly bez dětí a bylo to super, smály jsme se a povídaly jako kdysi, ale jedna každou chvíli kontrolovala telefon, druhá měla čas jen hodinu a když mi domlouvaly, že už mám na čase, přiznala jsem, že děti nikdy nechci.
Začaly mě pomlouvat
Koukaly na mě jako na blázna a říkaly, že toho budu litovat. Jely do mě tak moc, až jsem se s nimi pohádala, že nemám potřebu měnit plínky, být nevyspalá a neustále poslouchat brečící dítě. Prostě mám ráda svůj život, cestování, klid. Mám kolem sebe spoustu přátel, co mají děti, a opravdu mi to stačí jen na hodinu. Obě se urazily a odešly. Doneslo se ke mně, že jsem bezcitná kariéristka, že nechci děti, protože jsem neschopná, a když jsem za jednou z nich chtěla jít na kafe, jízlivě mi odepsala: „Bohužel, mám doma děti a nechci, aby tě to obtěžovalo.“
Doma jsem to říkala Radkovi a on stál za nimi! Říkal, že bychom to mohli zkusit, takže nakonec jsem se pohádala ještě s ním. Nevím, co je v dnešní době špatného na tom, že netoužím po tom být matka. Věčně poslouchám, jak jsou kamarádky uštvané, jak nemají na nic čas. Ani jedna se se mnou nebaví, prý se mnou nemají už nic společného. Já si ale nebudu pořizovat miminko jen kvůli tomu, abych si s nimi občas popovídala.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
