Facebook
Instagram
Šárka vstoupila podruhé do stejné řeky, přestože jí to blízcí rozmlouvali. I tak si myslí, že existují výjimky, kdy takzvaný slepovaný hrníček může fungovat...
Když jsme se s Martinem (54) před pár lety rozváděli, mysleli jsme si, že nám bude lépe. Osud nás ale opět spojil dohromady a zkoušíme žít spolu. Překvapilo mě, kolik lidí kolem nás je proti.
Potřebovala jsem zase žít
Po pětadvaceti letech jsem konečně měla možnost se zastavit a celé svoje manželství s Martinem zrekapitulovat. Uvědomila jsem si, že posledních pár let jen přežíváme. To nejlepší jsme měli dávno za sebou. Ale já chtěla od života víc. Když jsem mu o tom řekla, byl překvapený.
„Myslel jsem, že už to spolu doklepeme,“ pronesl vážně. „No právě. A tenhle přístup já už neuznávám,“ odpověděla jsem. Martin byl samotářský typ, přesto o něj měly ženy pořád zájem. Jakmile jsme šli od sebe, hned se našla nějaká „kamarádka“, která se ho ujala. Aspoň jsem se nemusela bát, že by chudák zemřel hlady.
Nově nabytou svobodu jsem si vskutku užívala, začala jsem cestovat a věnovat se studiu všeho, co mě v té době bavilo. Už žádné vysedávání u televize nebo víkendová nuda. Martin začal být také aktivní, jak už to s novými přítelkyněmi bývá.
Najednou si máme co říct
Když jsem pak Martina viděla po delší době, skoro jsem ho nepoznala. Začal sportovat a bylo to na něm vidět. I způsob, jakým se mnou mluvil, byl trochu jiný. Kdy jsme si naposledy vlastně normálně povídali? Jako by se probral ze spánku.
Řekl mi, že si až teď užívá samoty. Prý pochopil, že není dobré jít ze vztahu do vztahu. Začali jsme sem tam trávit volný čas spolu, což například naše děti vůbec nechápaly. Nevěděla jsem, jak jim vysvětlit, že si najednou s jejich otcem máme co říct. Sama jsem z toho byla překvapená.
„Zkrátka jste vyšli ze zajetých kolejí, získali nějaký rozhled a teď se vidíte novýma očima,“ vysvětlovala mi moje kamarádka, která je vystudovaná psycholožka. Zároveň mě ale varovala, že to může být přechodný stav. A pokud si nedáme pozor, může se to všechno vrátit do starých kolejí.
Rozhodli jsme se opět žít spolu
S Martinem jsme nesčetněkrát probírali, co uděláme s našim vztahem. Až po mnoha měsících „chození“ jsme dali vědět světu, že jsme zase pár a dokonce se chceme znovu vzít. Řekli jsme si, že nemá smysl řešit, co si o tom myslí ostatní. Martinovi kamarádi vykřikují, že je to velká chyba. Rodina má obavy, že další rozchod už nezvládneme tak snadno. Ať si svoje strachy nechají pro sebe.
Jestli spolu zůstaneme, tak to ví jen bůh. Já věřím, že ano. Možná jsme se potřebovali rozdělit, abychom zjistili, o co jsme přišli. Bohužel jsou tací, co se skoro sází, jak dlouho bude trvat, než se zase rozejdeme. Slepované hrníčky prý nikdy nedrží dobře pohromadě...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
