Saša (40): Moje manželství ztratilo jiskru. Co mám udělat, aby to bylo jako dřív?

Saša (40): Moje manželství ztratilo jiskru. Co mám udělat, aby to bylo jako dřív?
Zdroj: Unsplash

Každé manželství jednou spadne do stereotypu. Vášeň, která byla na začátku vztahu, se vytratí. Často ji nahradí únava a povinnosti spojené s každodenním chodem domácnosti a péčí o děti. Paní Saša svého manžela miluje, jen jí ve vztahu chybí jiskra. Teď se snaží znovu ji zažehnout.

Natálie Volfová
Natálie Volfová 08. 03. 2023 10:00

Patnáct let manželství s Jaromírem (42) mi dalo mnohé. Vybudovali jsme si krásný rodinný život. Vychováváme spolu tři děti, které milujeme nadevše. Jenže stále častěji se nám stává, že zapomínáme utužovat náš milostný život.

Máme tři děti

Stereotyp a rutinu jsme začali zažívat už po narození prvního syna. Manžel každý den chodil do práce a já všechen svůj čas věnovala péči o dítě. Měli jsme na sebe čím dál tím méně času. Přestali jsme si povídat a zajímat se, co zažil ten druhý. Doufala jsem, že čas to všechno spraví, ale po narození druhého dítěte moje naděje zmizela.

Bylo to ještě horší. Dcera zabrala všechen můj čas a o syna se teď začal starat manžel. Byly to náročné chvíle. A když k tomu po roce přibyl další syn, stali se z nás s manželem roboti, kteří všechen svůj volný čas věnují dětem.

Vzrušení je dávno pryč

Milostná jiskra, kterou jsme zažívali na začátku našeho vztahu, byla pryč. Nedotýkali jsme se, nehladili, dokonce jsme si přestali dávat i pusy. Když jsme měli konečně chvíli pro sebe, tak jsme raději koukali do mobilu, než abychom se věnovali jeden druhému. Teď, když je nejmladšímu synovi deset let, děti nás potřebují čím dál tím méně. Doufala jsem, že by se všechno mohlo vrátit do starých kolejí.

Není to ale lehké. Já bych si moc přála zažít to vzrušení z lásky, ale nevím, jak Jaromíra znovu přilákat k sobě. Když přijde domů z práce, je unavený a na mě už nemá energii. Dokonce mi to sám několikrát řekl.

Iniciativní jsem převážně já

Je mi to velmi líto, bolí mě, že se z nás stali jen rodiče. V jistém smyslu žijeme jenom jako spolubydlící. I přesto, že Jaromíra miluji pořád stejně, je mezi námi propast, kterou nedokážu překonat. Udělala bych všechno na světě, kdyby za mnou Jaromír přišel a dal mi třeba pusu nebo mě pohladil.

On to ale neudělá. Jako by zapomněl, že jsme někdy byli milenci. Doufala jsem, že až děti odrostou, půjde všechno obnovit. Není to lehké. Chtělo by to, abychom se snažili oba, ale zatím mi přijde, že iniciativní jsem jen já.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Aleš Cibulka chystá se svým partnerem Michalem Jagelkou stříbrnou svatbu: Být gayem v devadesátkách nebylo vůbec snadné

Aleš Cibulka chystá se svým partnerem Michalem Jagelkou stříbrnou svatbu: Být gayem v devadesátkách nebylo vůbec snadné

Související články

Další články