Stela (19): S mámou jsme se ocitly v těžké situaci. Pomohl nám z ní vzkaz mrtvého dědečka

Stela (19): S mámou jsme se ocitly v těžké situaci. Pomohl nám z ní vzkaz mrtvého dědečka
Zdroj: Freepik.com

Paní Stelu vychovával z velké části děda, aby její máma mohla dostudovat školu a následně pracovat. Mezi těmito třemi lidmi tak vzniklo nezvykle silné pouto. Nežilo se jim špatně, dokud dědeček nezemřel.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 23. 02. 2021 15:00

Když jsem přišla na svět, bylo mojí mamce pouhých 19 let. Dodělávala ještě školu, takže potřebovala pomoc rodiny. Jenže měla jen tátu. Matka ji opustila, když byla ještě malinká.

Leukémie byla nad dědovy síly

Děda tak pomáhal mámě se vším, co bylo třeba. Ať už to byla škola, kterou chtěla vzdor těhotenství dostudovat, nebo později nástup do práce, kdy mě čas od času hlídal nebo vyzvedl ze školky, později školy.

Žili jsme všichni spokojeně pod jednou střechou, dokud děda neonemocněl. K šelestu na srdci a cukrovce v pokročilém stádiu se přidalo to nejhorší – leukémie. Přesto se dále tvářil, že mu nic není, a fungoval na plné obrátky. Až když jednoho dne zkolaboval, bylo jasné, že tak to dál nepůjde.

Máma opakovala ze spaní stále stejná čísla

Děda nám umíral pod rukama. Maminka trpěla. Měla pocit, že mu hodně dluží a nestihne mu to vrátit. Když děda zemřel, máma z poloviny také. Já jsem oslavila osmnácté narozeniny ve smutku a beznaději. Vzpomínala jsem, jak jsme si s dědou slíbili, že tu moji plnoletost zapijeme pivem, a bylo mi do pláče.

Kromě smutku z dědovy smrti jsem musela řešit i jiný problém. Máma se málem zhroutila, měla špatné spaní a skoro nejedla. Jediné, o co se snažila, bylo udržet si práci. Věděla, že bez ní bychom měly vážné existenční potíže. Mě se od sebe snažila odehnat. Nestála o lítost a útěchu. Chtěla zpět svého tátu.

Máme pokoje hned vedle sebe. Jednou v noci jsem zaslechla mámu, jak ze spaní něco říká. Podle všeho se jí zdálo o dědovi. Ona to nebyla vyloženě řeč, jen nějaké mumlání. Opakovala pořád dokola nějaká čísla. Nešla z toho snu vzbudit. Když se mi to konečně podařilo, vynadala mi, proč ji nenechám spát. „Zdá se mi o tátovi a ty mě od něj taháš, jdi si lehnout,“ přikázala mi.

Vyhrály jsme velkou sumu peněz

Podobná scéna se opakovala každou noc. Na máminu prosbu jsem ji tedy nebudila. Když jsem se do jejího mumlání zaposlouchala, došlo mi, že kombinace čísel se stále opakuje. Vzala jsem tužku a papír a ta čísla jsem zapsala. Ráno jsem se mámy zeptala, v jaké souvislosti jí děda ta čísla říkal.

Nebudeš mi to věřit, ale táta mi řekl, že ty budeš vědět, o co se jedná,“ překvapila mě. Zavřela jsem oči a vzpomínala jsem na dědu. Pak mi hlavou projela vzpomínka. „Mami, to jsou čísla, která máme vsadit, vím to!“ vykřikla jsem. Nenechala se příliš přemlouvat, i když jsem na ní viděla, že mi nevěří. Šly jsme vsadit spolu.

Když se ukázalo, že jsme vyhrály velkou sumu peněz, máma mi radostí skočila kolem krku. Pracovala sice dál, ale už nemusela tolik dřít, aby nás uživila. Peníze použila na opravu bytu. Od výhry se jí už stejný sen nezdál. Děkujeme, dědo!

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články